K100 – aneb jak šel čas

Předmluva: Ačkoliv tu v poslední době máme o kometách příspěvků více než dost, nedalo mi to a u příležitosti pozorování 100. komety jsem se rozhodl sepsat takové malé ohlédnutí do minulosti. Při přípravě článku jsem pak zjistil, jaké bohatství v sobě ukrývají skvělé MaGovy Události. Díky poctivým záznamům od konce minulého století jsou již dnes úžasnou klenotnicí našeho Klubu astronomů Liberecka. Odkazy proto vedou hlavně na původní web, protože, jak jsem zjistil, MaG pozoroval (a fotil) nezávisle v Jablonci ty samé komety, co já sledoval tehdá z Malé Skály…

4 komentářů k “K100 – aneb jak šel čas”

  1. Aleš Majer

    U příležitosti Viktorova bilancování jsem rovněž zavzpomínal na své začátky s kometami. Bohužel si nevedu tak podrobné záznamy, ale tou první vlasaticí, kterou spatřil můj zrak, byla legendární Halleyovka na přelomu let 1985/86 (tehdy ještě z Pardubic). To jsem používal polský triedr 11×40 a východoněmeckou stavebnici Astro-Cabinet 90. V létě 1986 jsme se přestěhovali do Liberce a upgrade doznalo i mé vybavení – získal jsem na tehdejší dobu skvělý ruský triedr TENTO 20×60 a pro pozorování planet či Měsíce refraktor Meopta AD 800 (achromat 56/800 mm). Z této doby, nevím proč, mi utkvěla v paměti kometa Bradfield 1987, kterou jsem několikrát pozoroval ze střechy paneláku v Doubí. Počátkem devadesátých let jsme začali jezdit s Láďou Šmelcerem a Jirkou Kaprasem na Jirkovu pozorovatelnu na Javorníku. Tady již byl k dispozici Somet 25×100 a newtony 150 a 200 mm (optiku newtonu 200/1000 mm jsem si v roce 1990 nechal vyrobit od p. Kejře z České Lípy a tubus s montáží postavil sám za pomoci mého děda). Viktor ve svém výčtu vynechal jednu událost z roku 1994 a to dopad úlomků komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter. Samotnou rozpadlou kometu jsem samozřejmě neviděl, ale dobře si pamatuji, jak krásně bylo vidět temných skvrn v jupiterově atmosféře již 150mm newtonem při stonásobném zvětšení. V roce 2003 jsem přišel do Jablonce nad Nisou a začal jezdit za hvězdami hlavně s Martinem Gembecem a to už jsou v podstatě začátky formování budoucího KaLu.

  2. Marek Biely

    Nádherně sepsáno. :) Já jsem jako svou první kometu viděl C/2011 L4 (PanSTARRS), tu a ještě taky C/2013 R1 (Lovejoy) jsem dokázal spatřit i pouhým okem. Poslední zpozorovanou mám zatím další Lovejoyku – C/2014 Q2 (moje 16. kometa). Pevně věřím, že se stane mou třetí okem viditelnou kometou. Měli bychom si ji patřičně užít, protože k ní v roce 2015 přibude jako jasný objekt patrně už jenom C/2013 US10 (Catalina). Další komety budou sotva na hranici viditelnosti v obřích binokulárech, zajímavá by mohla být C/2014 Q1 (PanSTARRS), která má dosáhnout asi až 2 mag, ale nepozorovatelná u Slunce. Předtím může být viditelná v půlce června extrémně nízko nad obzorem (nejvýše 3° nad obzorem na začátku nautického soumraku) jako objekt 5-6 mag, moc velké šance ale nejsou. Další výjimku asi utvoří ještě 88P/Howell, ta ale bude taktéž hodně nízko nad obzorem. Pro rok 2015 to tedy nevypadá moc dobře. Snad bude ještě nějaká doposud neznámá kometa objevena. :)

  3. martin.gembec

    Vic mě donutil se podívat do svého archivu fotografií a s úžasem jsem zjistil, že jsem již na konci roku 2013 dosáhl fotoK50. Letos přibylo dalších 6 komet. Pozoruhodný je rok 2007, kdy jsem našel 9 nově fotografovaných komet. Za celou historii jsem zatím pouze kometu 2P a kometu 96P fotil dvakrát v různých návratech. Takže pokračuji v druhé fotoK50 a doufám, že se do roku 2020 objeví dost komet, které budou stát za fotku.

  4. Pavel

    Nejsem významný pozorovatel komet, ale mám ve svých pamětech velmi zajímavé komety od roku 1957. Ta první se jmenovala Arendova-Rolandova měla velmi dlouhý anomální ohon směřující směrem ke Slunci a byla 2 magnitudy.
    Kometa Ikeya-Seki byla jednou z nejjasnějších komet dvacátého století. Jednalo se o kometu patřící do Kreutzovy skupiny, jejíž dráha kolem Slunce prakticky prolétávala sluneční atmosférou. Její jasnost u nás dosáhla v ranních hodinách dne 21.října 1965, až -10 magnitudy. Kometa se mne ukázala za končícího soumraku v dalekohledu Somet-Binar v zorném poli těsně nad slunečním kotoučem, který nebyl v zorném poli dalekohledu, ale přesto jsem byl opatrný a použil zabudovaný filtr v binokuláru. Moje pozorování a kresba byla odeslána do hvězdárny v Teplicích a do Ondřejova.
    Zajímavou kometou v roce 1975 byla kometa West, pozorovatelná po soumraku v září 1975 a byla pozorovatelná na západní obloze pouhým okem. V dalekohledu byl pozorován dlouhý ohon cca 3°. Jasnost komety byla asi 2,5 magnitudy.
    Kometou 20. století byla kometa Hale-Bopp nejen svoji jasností, ale i dlouhou dobou pozorování na západní, severní a východní částí oblohy v letech 1996 a 1997. Největší jasnosti dosáhla koncem dubna 1997. Mám i pár snímků této komety s dynamicky se vyvíjejícím ohonem komety.
    Viděl jsem i další komety, ale nebyli tak dominantní jako je například kometa Halleyova v roce 1986 nebo i kometa Hyakutake 1996, kdy ze severní polokoule koncem března byla vidět i pouhýma očima.