Astronomické události

V pořadí 4. astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO) proběhl 1. října na Stogu Izerském ve spolupráci s polskými astronomy (viz. web GoryIzerskie.pl). Velmi povedenou akci doprovázelo příjemné pozdně letní počasí, krásně stabilní vzduch a naprosto průzračné nebe. Perfektní organizace přilákala nahoru lanovkou davy návštěvníků především z Polska, ale našlo se i několik návštěvníků z Čech. Velkému zájmu se těšily všechny přednášky a především ukázky Slunce a objektů na obzoru i na nebi pomocí naší astrotechniky. Věříme, že díky podobným akcím vstoupí JOTO více do povědomí lidí v obou zemích a snad příště přiláká i více návštěvníků na další akce.

(Pokračování textu…)

Krásné fotografie dorazily od Martina Maška, takže se o ně musíme podělit. Jak psal, byla to pěkná noc v Hodkovicích a především se bylo na co koukat. Na obloze nám září nejjasnější supernova za posledních 15 let v galaxii M101 a navíc jasnější kometa Garradd prošla kolem seskupení hvězd zvaného Ramínko.

Na prvním obrázku je supernova v poměrně blízké galaxii Větrník v souhvězdí Velké medvědice. Najdeme ji snadno nad ojem Velkého vozu. Supernova už má téměř 10 mag a je tak opravdu možné ji vidět i menšími dalekohledy. Po supernově v M51 je to druhá taková letošní jasnější exploze ve známém Messierově objektu.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) právě proletěla kolem seskupení hvězd v souhvězdí Lištičky, které připomíná ramínko na šaty. Krásně kontrastuje také proti oblakům Mléčné dráhy na pozadí.

Amerika a Pelikán jsou známé emisní mlhoviny v blízkosti jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě (na snímku velmi jasný objekt vpravo nahoře). Okolo opět oblaka Mléčné dráhy.

Stejně jako předchozí snímky, také tento obrázek galaxie M31 v Andromedě byl pořízen pomocí digitální zrcadlovky Canon 1000D na montáži GSO poháněné motorkem za hvězdami. Vzhledem k nižší kvalitě chodu montáže byly používány pouze minutové expozice, které byly teprve v počítači složeny a upraveny. Jako objektiv posloužil solidní starý Sonnar 180 mm. I levným vybavením lze pořídit pěkné záběry.

Fotil Martin Mašek a sepsal Martin Gembec

Článek Petra Horálka na domovském serveru České astronomické společnosti mně doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého štíra prostě i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter..

(Pokračování textu…)

Tak jako každoročně v posledních třech letech, i tentokrát jsme se pokusili o pozorování co nejvíce objektů Messiérova katalogu. Ideální na jejich spatření je pozdě březnový nov, proto jsme při vyjasnění z úterka na středu neváhali a vyrazili do Jizerské oblasti tmavé oblohy. Tu noc jsme si opravdu užili, neboť byl velmi klidný vzduch (nádherný Saturn) a kromě objektů Messiérova katalogu jsme viděli i řadu jiných objektů a asterismů. Zúčastnili se Honza P. (první polovinu noci), Vic a Aleš (vizuálně) a MaG (fotograficky). Níže najdete naše reporty, fotografie a zážitky.

Na začátku pozorování v plné polní (Vic u binaru 125 mm, MaG u fotosestavy, vedle Aleš a nakonec Honza u dobsona 305/1500).

(Pokračování textu…)

Po víkendu nastane nejlepší období na pozorování Messiérovského maratónu. Pokus o pozorování co nejvíce objektů nejznámějšího katalogu bychom letos rádi absolovovali potřetí v řadě. Osobně bych pak rád opět o něco vylepšil pokus o jejich fotografování, tentokrát již velmi obtížnou metodou – dalekohledem ED80 s ruční navigací. Předloni jsme poprvé zkusili maratón ve dvojici Aleš-MaG a podařilo se v pohodě devadesát objektů. Větší počet zhatila pouze oblačnost v druhé polovině noci a nad ránem. V roce 2010 jsme vše zopakovali. Tentokrát jsme měli horší podmínky u obzoru a nad ránem vyšel Měsíc, přesto jsme překročili stovku. Používali jsme triedr, dobson 305/1500 a fotil jsem objektivem 135 mm. V jiné lokalitě se více než stovka zdařila i Vicovi s jeho monster binarem o průměru 125 mm. Rok 2011 zatím nejlépe vyšel MichaluB na Šumavě, který už pokořil stovku při svém pokusu 6. března. Z našich členů Cassi zvládl 98 objektů 9. března, ale pokazil mu to Měsíc večer a oblačnost ráno. Použil Mirandu (300 mm dobson).

Budiž tento stručný výčet připomenutím pro vás ostatní a motivací k dnům následujícím, kdy se má vyjasnit. Letos zvažujeme pozorování na Jizerce, ovšem zda kvůli večerním objektům nezačít jinde bych ještě zvážil. Pokud se budete chtít přidat, nezapomeňte se s námi zkontaktovat.

(Pokračování textu…)

Osud mě zavál na Jizerku v jedné z nejmrazivějších nocí, proto mrazivá. Připadal jsem si jako v pohádce. Obloha byla tmavá i přes nasvícení několika sjezdovkami na západě a střední oblačností na východě. Všude sníh, na obloze věci, které jsem nikdy neviděl.

Lodní záď a Velký pes, dva snímky do mozaiky.Snímku dominuje jasná hvězda Sirius vpravo. Nahoře je mlhovina Racek.

Pro každý záběr byly odečteny darframy a flatfieldy, poté bylo seskládáno 8 snímků a upraveny gradienty. Zabíráno od výšky 5° nad obzorem. Canon 30Dmod s objektivem Super Takumar 1,4/50mm (f3,3) na montáži GSO, CLS filtr, ISO 800, 2 krát 8 x 5 minut.

(Pokračování textu…)

V posledním týdnu prolétla kometa 103P/Hartley mlhovinou Racek nedaleko Síria. Přestože je to nyní jedna z nejlepších komet na obloze, je velice malá a slábne. Konečně se vyjasnilo a bylo možné ji vyfotografovat. Poskládáním dvaceti expozic po pěti minutách vylezl Racek i s kometou poměrně dobře.

28. 1. 2011, 22:45 – 0:25, 20×5 min, ISO 800, Canon 30Dmod, Celestron ED 80/600 (Vixen 0,67x red. f/5). Pointováno na hvězdy pomocí autoguideru a montáže GSO. (Střed komy je ze složeniny 6ti expozic). Použit Mraw na DF a FF, poté složeno v DeepskyStackeru a dokončeno ve Photoshopu (gradienty a zvýraznění).

Martin Gembec

Po přečtení titulku tohoto článku, bych se ještě před pár lety domníval, že v Jizerských horách spadla v lepším případě přistála nějaká mladší sestra ultramoderního bombardéru B2 armády USA. Od té doby uteklo trochu vody a dnes vím, že v astronomii je jako Bx uváděna buď spektrální třída hvězd nebo stupeň Bortleho škály. Bortleho škála má devět stupňů, nejnižší devátý stupeň odpovídá obloze uvnitř velkoměsta, první stupeň potom odpovídá obloze bez jakéhokoli světelného znečištění. Výborný popis Bortleho škály od Michala Bareše najdete na jeho stránkách.

Po tomto úvodu musí být i uplnému laikovi jasné, že v Jizerkách nepřistála létající pevnost, ale událo se uplně něco jiného, co souvisí s tmou a s astronomií. Onou událostí bylo několik po sobě následujících jasných podzimních nocí, které se vyznačovaly, na naše středoevropské poměry, výrazně temnou oblohou.  Neobyčejně temná obloha, se slabými stopami světelného znečištění nízko u obzoru, kterou bylo možné vidět v Jizerkách ve dnech 11. 10. 2010 a 12. 10. 2010, byla způsobena dvěma faktory. Jednak extrémně nízkou vlhkostí vzduchu v atmosféře až do výše 6 km (na hřebenech hor se pohybovala v rozmezí 10%–20%) a jednak inverzní vrstvou oblačnosti, která první noc pokrývala Polsko, Frýdlantsko a Liberec (v Jablonci n. N. bylo jasno) a následující den pokrývala Liberec, Jablonec n. N. Na Frýdlantsku a dále v Polsku se inverzní oblačnost částečně protrhávala.

Jednoduše řečeno, velká města byla pod pokličkou a světlo, které skrz inverzní vrstvu uteklo ven, se nemohlo skoro na ničem pořádně rozptylovat a unikalo tak volně do vesmíru…

Jak takový podvečerní oceán mraků vypadá, zachytil 12. 10. 2010 Martin Gembec ze stanoviště na Královce.

11. 10. 2010 Rozdroże

Posledních několik dnů se mě držela viróza, venku bylo jasno, kamarádi jezdili po nocích po hvězdách a já tak maximálně počítal hvězdy na plakátu v pokoji. Viděno zpětně jsem (Pokračování textu…)