Příjemně teplou noc jsme i přes počáteční problémy s oblaky využili k provětrání naší techniky. Pozorovaly se jasnější i slabší komety, množství deep-sky objektů a urodila se i spousta fotografií. Následuje tedy vzpomínka na tuto pěknou letní noc.
Zleva: MaG a fotosestava ED80/600 + pointer70/500 na CG5 GT Adv, Ladin a SW 254/1200, Aleš a Meade 405/1800, Vic a 400/2000, HoPi a 305/1500. Foto: MaG (Pokračování textu…)
Ačkoliv jsou teď noci krátké a světlé, stále se dá dobře pozorovat. A protože na obloze se pořád něco děje, je i co pozorovat. Minulou noc jsem proto věnoval třem dvojicím zajímavých objektů.
Messierův maraton jsme zkoušeli v minulých letech již několikrát s větším či menším úspěchem. Letos připadl březnový nov na samý konec měsíce, shodou okolností na víkend a ještě k tomu předpověď slibovala minimálně dvě jasné noci z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Řekli jsme si, že zkusíme pozorovat již první noc a buď to klapne, nebo to bude trénink na tu následující záložní noc. (Dlužno dodat, že počasí bylo sice jasné, ale ne tak průzračné, jako ostatně obvykle a u MaGa navíc zaúřadovala nemoc, která jej na poslední chvíli vyřadila).
Nezvykle teplé a jasné počasí na konec února vylákalo nejen motorkáře na okresní silnice, ale také hvězdáře ke svým teleskopům. Na hvězdárně v Turnově jsme v neděli odpoledne pozorovali Slunce, kde bylo kupodivu zajímavější dění ve fotosféře poseté desítkami menších i větších skvrn. Protuberanční dalekohled ukázal pouze nevýraznou aktivitu. Sluníčko příjemně hřálo a navozovalo všeobecnou pohodu. A jelikož vyjasnění vydrželo, večer jsme s Viktorem vyrazili na Jizerku vybaveni 125 mm binarem a 16″ dobsonem.
Nestává se příliš často, aby na obloze zářilo několik jasných supernov naráz. V těchto dnech můžeme v malých dalekohledech vidět hned tři.
Supernova v galaxii M99. Snímek byl pořízen českým robotickým dalekohledem FRAM v Argentinské pampě. Credit: FRAM/Gloria. Autor snímku Martin Mašek.
Ve známé a hlavně poměrně blízké galaxii Messier 82 vzplanula před asi 12 milióny let supernova. Nyní světlo dorazilo k nám a my zde můžeme pozorovat hvězdu asi 11. velikosti. Supernova je typu Ia, které slouží jako „standardní svíčky“ k měření vzdáleností. Její pozorování nebo fotografování je opravdu snadné, vadí pouze velký mráz.
Podzimní noci s Andromedou vysoko nad hlavou lákají k pozorování kulových hvězdokup v galaxii M31. Sejdou-li se podmínky, jako panovaly včera, je možno jich shlédout i v malých přístrojích (tj. do 20″) hned několik desítek.
Ve střední Evropě zamořené světelným smogem není mnoho míst, kde by se noční obloha blížila té přírodní. V chorvatských horách, na Ukrajině a v Alpách můžeme spatřit oblohu klasifikovanou číslem 2 na Bortleho škále, lepší pak už jedině na vrcholku Pico del Teide na Kanárských ostrovech. A právě do Alp na Edelweißspitze jsme se vypravili při zářijovém novu. Nejvýše položený bod horské silnice Großglockner Hochalpenstraße ležící v nadmořské výšce 2571 m n. m. je mezi amatérskými astronomy pověstný skvělou oblohou a brilantním seeingem, ale hlavně je možné sem dopravit autem potřebnou techniku.
Právě prohlížíte archív Deep-sky.
