Astronomické události

Vzhledem k mimořádnému počtu jasných nocí jsme letos mohli posoudit opravdu dobře, kdy a kolik Lyrid vlastně létá. Vrcholem pozorování měla být noc maxima 21./22. 4. Nejvíc napozorovaných hodin měl asi Vic, tak snad nám napíše, jak to za sebe může zhodnotit. Já jsem se k Lyridám dostal až v noci blízko maxima a jsem rád, že nějaké padaly. Pokud se uvádí zenitová hodinová frekvence tohoto roje kolem 20 meteorů za hodinu, vypadá to, že byla tak akorát naplněna, nebo jsme za ní jen lehce zaostali. Zkrátka nepadalo jich moc, někdy si člověk počkal, ale sem tam sprška dvou či tří přišla a některé kusy byly i velmi jasné a zanechaly stopu. Několik Lyrid se uráčilo ji zanechat i na čipech fotoaparátů.

(Pokračování textu…)

Ačkoliv předpověď počasí nebyla vůbec příznivá, přeci jen se udělalo v noci z 14. na 15. prosince na některých místech aspoň na chvíli jasno. Byla tak šance spatřit pár meteorů z nejbohatšího roje roku – z Geminid.

(Pokračování textu…)

Poměrně nečekaně se objevila na Spaceweather.com předpověď spršky meteorů z jinak ne nijak aktivního roje Alfa Monocerotid. Přes velmi nepříznivé počasí a negativní předpověď, která zrovna nad ránem modelovala i na Frýdlantsku dočasně zataženou oblohu, jsem vyrazil k obci Krásný Les, protože by mi bylo líto to nezkusit, zvláště když se mělo po rozednění zase vyjasnit. Co kdyby to přišlo dřív..

(Pokračování textu…)

Konec dubna je u nás nejkrásnější období roku. Kvetou stromy, všechno se zelená a když se udělá týden jasno jako letos, je to opravdu nádhera. Sníh je už pryč, noci jsou ještě celkem dlouhé a hlavně už docela teplé, takže je to paráda i pro amatérské astronomy. Po dlouhém jarním půstu od lednových Kvadrantid se začíná konečně dít i něco zajímavého na nebi meteorářském. Jsou tu totiž Lyridy!

(Pokračování textu…)

Počátek ledna přinesl bohatou sněhovou nadílku a zataženou oblohu, tak by se mohlo zdát, že se nepozoruje. Opak je ale pravdou. Jen se musí za jasnou oblohou cestovat. A zemí zaslíbenou nejsou v těchto dnech polské Jizerky ani Frýdlantsko, ale Podkrkonoší. Naše nejvyšší hory dělají bariéru proudění od severu a v jejich stínu se dělají díry s jasným nebem. Takže bylo možné během tohoto novu spáchat hned dva allnitery, tedy hezky česky pozorovat hvězdy dvě noci od večera až do rána. (Pokračování textu…)

I když druhá noc nebyla jasná, ba místy bylo skoro zataženo, vyplatilo se ji využít k pozorování Perseid. Ukázalo se, že maximum opravdu nastalo o noc později, přeně, jak předpovídali. Na meteory se nemuselo čekat tak dlouho a i mezi sprškami byly pauzy jen výjimečně více než pět minut.

Pokud bych to měl vzít okem pozorovatele pod oblačností na severu Čech, pak maximum subjektivně nastalo mezi druhou a třetí letního času, kdy jsem každých 10 až 15 minut napočítal 10 Perseid a vrcholem bylo, když mezi 2:33 a 2:43 bylo z deseti Perseid osm velmi jasných, až jedna by se dala řadit mezi bolidy, žel ta zrovna spadla za hustými oblaky (viz foto níže).

(Pokračování textu…)

Den a noc na Jizerce, vydařená akce u Muzea Jizerských hor byla pouze předstupněm další, protože noc ještě nekončila a tak jsme se přesunuli k parkovišti na Mořině za vidinou o několik stupňů teplejšího povětří. Upřímně, moc teplo nebylo, střeží kolem pěti stupňů, ale obloha byla perfektní a Perseidy výrazně převažovaly ve spatřených meteorech. Jako obvykle nechybělo několik jasných kusů a opět padaly pěkně ve sprškách několika kusů v pár desítkách sekund s delšími pauzami. Dojem z noci byl výborný, ale podle počtu Perseid bylo patrné, že maximum je ještě přede dveřmi.

(Pokračování textu…)

Typicky už týden před maximem lze spatřit meteory z roje Perseid. Na tom není nic překvapivého, ale poslední jasnou noc ze 6. na 7. srpna 2018 jich padalo podezřele mnoho. Pozorovali jsme sice i jiné meteory, ale Perseidy v celkovém spatřeném množství meteorů převažovaly v počtu asi 2:1. Navíc někdy šlo o jasné kusy, které se i zachytily fotograficky a během noci padly i nejméně dva bolidy, které pak zanechaly stopu. Níže je tedy to nejlepší z uvedené noci.

(Pokračování textu…)