Astronomické události

Mars se blíží do opozice se Sluncem (22. 5.) a jeho úhlový průměr roste ze dne na den. Sice vychází v souhvězdí Štíra již večer, ale ideální čas k pozorování je díky malé výšce nad obzorem až při kulminaci nad jihem, což je kolem 2 hod SELČ. V těchto dnech je právě v tuto dobu k Zemi natočena strana s nejvýraznějším albedovým útvarem zvaným Syrtis Major, který je za dobrého seeingu viditelný i v malých amatérských dalekohledech (sám jsem jej bez problémů pozoroval starým achromatickým refraktorem 55/600 mm při zvětšení 60×) a který zaznamenali již první pozorovatelé v 17. století.

(Pokračování textu…)

9. května 2016 jsme mohli pozorovat mimořádný astronomický úkaz. Planeta Merkur byla krásně vidět na slunečním disku. Úkaz provázelo nádherné jarní počasí. Oblaka, která se místy hromadila, nebránila pozorování, které trvalo více než sedm hodin.

(Pokračování textu…)

Po parádní páteční noci na Jizerce jsem si užil další zajímavý večer, tentokrát na hvězdárně v Turnově. Začít pozorování jsem nemohl ničím jiným než kulminujícím Jupiterem. Ten však nebyl nikterak zajímavý čímž myslím, že nepřecházela GRS ani žádný ze satelitů či jejich stínů. Seeing na zdejší poměry byl pouze průměrný, ale noc vypadala velice slibně i pro pozorování DSO. O půlnoci bylo příjemných 12 °C a nebyla žádná rosa, tak jsem ustavil na terase CPC1100 a začal prohlížet galaxie a hvězdokupy jarní/letní oblohy. Za dvě hodiny jsem jich díky přesně najíždějícímu go-to zvládl přes stovku – prostě jsem otevřel Deep Sky Atlas a do ovladače cvakal NGC čísla z mapy. Nevynechal jsem ani dvě současné nejhezčí vlasatice C/2014 S2 a 252P na kterou jsem si vyndal Somet 25×100. Ve 2 hodiny letního času jsem namířil refraktor v kopuli na jasný oranžový Mars.

(Pokračování textu…)

Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.

(Pokračování textu…)

V tomto a následujícím týdnu jsou nejlepší podmínky ke spatření Merkuru neboli Dobropána, jak zní jeho staročeské pojmenování. Je to nejobtížněji pozorovatelná planeta a traduje se historka, že slavný tvůrce heliocentrického systému Mikuláš Koperník si na smrtelném loži stýskal, že jej nikdy nespatřil… To se nám stát nemůže neboť planeta bude 18. 4. v maximální východní elongaci, téměř 20° od Slunce a nastává tak nejlepší období její viditelnosti v letošním roce. Vyhledávat ji můžete začít již kolem 20. hodiny triedrem nad západem na ještě světlé obloze. Kolem 20.30 hod. by již měl být bez problémů viditelný pouhým okem jako jasná hvězdička relativně vysoko (asi 10°) nad SZZ. Podmínkou úspěšného pozorování je samozřejmě čistý a průzračný západní obzor. Tak hodně štěstí.

(Pokračování textu…)

Noc na čtvrtek vyšla jen z poloviny, konkrétně té 6. dubna. Pozorovali jsme večer Merkur a za tmy pak řadu komet a deep-sky objektů. Obloha byla tentokrát poměrně milostiva a tak byla mnohem méně zakalena a poměrně jasná po převážnou část první poloviny noci. A jak je patrné z nadpisu, hvězdou večera byla kometa 2014 S2, která je chudák tak trochu ve stínu. Nejdřív si na ní smlsla kometa US10 Catalina, aby následně zeslábla a potom nad ránem ji nyní zastiňuje kometa 252P, která ale taky rychle zeslábne. A zůstane nám tady, jako už po několi měsíců kdo? No přece C/2014 S2 (PanSTARRS).

(Pokračování textu…)

Vše začalo v podvečer velikonočního tridua, na zelený čtvrtek, kdy jsem po vyjasnění oblohy vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Zatímco Viktor doma na zahradě honil kometární fragment s označením P/2016 BA14 (PANSTARRS), já pozoroval Jupiter. Tradičně slušný turnovský seeing dovolil zvětšení až 346×, takže západ GRS byl jsem si opravdu vychutnal. Velký pátek jsem se kvůli zatažené obloze věnoval hvězdám hudebního nebe a zašel na Rampu na skvělý koncert americké černošské zpěvačky Sharon Lewis. Následující večer však již numerické modely slibovaly jasnou oblohu a tak jsem nejprve zajel k Viktorovi „na komety“.

(Pokračování textu…)

Krátce před středeční půlnocí se oblačnost nad Jabloncem na chvíli roztrhala a tak bylo možné pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Jupiterem. Obě tělesa byla od sebe vzdálena necelé 2°, tudíž se pohodlně vešla do zorného pole triedru Delta 15x70ED, ve kterém byla vidět řada detailů na Měsíci a také 4 satelity Jupiteru. Úkaz jsem se pokusil vyfotografovat starým Zeissovým Sonarem 4/300 nasazeným na Canonu 5D MkII. Po chvíli se začalo opět zatahovat a přicházející mraky dodaly scéně na dramatičnosti – kolem Měsíce se vytvořilo halo sahající až k Jupiteru.