Astronomické události

Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.

(Pokračování textu…)

V tomto a následujícím týdnu jsou nejlepší podmínky ke spatření Merkuru neboli Dobropána, jak zní jeho staročeské pojmenování. Je to nejobtížněji pozorovatelná planeta a traduje se historka, že slavný tvůrce heliocentrického systému Mikuláš Koperník si na smrtelném loži stýskal, že jej nikdy nespatřil… To se nám stát nemůže neboť planeta bude 18. 4. v maximální východní elongaci, téměř 20° od Slunce a nastává tak nejlepší období její viditelnosti v letošním roce. Vyhledávat ji můžete začít již kolem 20. hodiny triedrem nad západem na ještě světlé obloze. Kolem 20.30 hod. by již měl být bez problémů viditelný pouhým okem jako jasná hvězdička relativně vysoko (asi 10°) nad SZZ. Podmínkou úspěšného pozorování je samozřejmě čistý a průzračný západní obzor. Tak hodně štěstí.

(Pokračování textu…)

Noc na čtvrtek vyšla jen z poloviny, konkrétně té 6. dubna. Pozorovali jsme večer Merkur a za tmy pak řadu komet a deep-sky objektů. Obloha byla tentokrát poměrně milostiva a tak byla mnohem méně zakalena a poměrně jasná po převážnou část první poloviny noci. A jak je patrné z nadpisu, hvězdou večera byla kometa 2014 S2, která je chudák tak trochu ve stínu. Nejdřív si na ní smlsla kometa US10 Catalina, aby následně zeslábla a potom nad ránem ji nyní zastiňuje kometa 252P, která ale taky rychle zeslábne. A zůstane nám tady, jako už po několi měsíců kdo? No přece C/2014 S2 (PanSTARRS).

(Pokračování textu…)

Vše začalo v podvečer velikonočního tridua, na zelený čtvrtek, kdy jsem po vyjasnění oblohy vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Zatímco Viktor doma na zahradě honil kometární fragment s označením P/2016 BA14 (PANSTARRS), já pozoroval Jupiter. Tradičně slušný turnovský seeing dovolil zvětšení až 346×, takže západ GRS byl jsem si opravdu vychutnal. Velký pátek jsem se kvůli zatažené obloze věnoval hvězdám hudebního nebe a zašel na Rampu na skvělý koncert americké černošské zpěvačky Sharon Lewis. Následující večer však již numerické modely slibovaly jasnou oblohu a tak jsem nejprve zajel k Viktorovi „na komety“.

(Pokračování textu…)

Krátce před středeční půlnocí se oblačnost nad Jabloncem na chvíli roztrhala a tak bylo možné pozorovat pěknou konjunkci Měsíce s Jupiterem. Obě tělesa byla od sebe vzdálena necelé 2°, tudíž se pohodlně vešla do zorného pole triedru Delta 15x70ED, ve kterém byla vidět řada detailů na Měsíci a také 4 satelity Jupiteru. Úkaz jsem se pokusil vyfotografovat starým Zeissovým Sonarem 4/300 nasazeným na Canonu 5D MkII. Po chvíli se začalo opět zatahovat a přicházející mraky dodaly scéně na dramatičnosti – kolem Měsíce se vytvořilo halo sahající až k Jupiteru.

9. ledna 2016 ráno jsme měli štěstí na jasné nebe a tak se dala ze severu Čech nádherně pozorovat velmi těsná konjunkce Venuše a Saturnu. Planety byly od sebe necelých šest úhlových minut, což i při velkém zvětšení umožnilo je pozorovat vedle sebe v zorném poli okuláru dalekohledu. Přes poměrně roztřesený obraz se nám s Alešem podařilo nakonec vychytat okamžiky lepšího obrazu a planeta s prstenci vedle přezářeného kotoučku Venuše byla opravdu nezvyklá podívaná. Pořídil jsem pro vás krátké video z pozorování.

Jeden narychlo vybraný snímek z videa FullHD 60p. Canon G16 na zoom okuláru. Refraktor Skywatcher Equinox 120ED.

(Pokračování textu…)

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn. Zatímco Aleš to vzal minule detailně, já to zkusil alespoň zeširoka a přes malý dalekohled, ale přidal jsem fotografie.

(Pokračování textu…)

O tom, že si lze užít parádní astronomická zážitek i za ne zcela ideálních podmínek, mne přesvědčila noc ze soboty na neděli. Začalo to nevině, za soumraku jsem se chystal na podvečerní procházku se psem a pohled z okna na jasné jihozápadní nebe kdesi v hlubinách mého mozku evokoval myšlenku, že by tam někde měl být Merkur.

(Pokračování textu…)