Astronomické události

Aktuální informace o chystaných akcích Klubu astronomů Liberecka v říjnu:

11. 10. 17h: Jsou všechny hvězdy stejné? – přednáška Martina Gembece v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou. Přednášku jsem postavil na výborné prezentaci Mgr. Hany Hůlové, kterou jsem upravil a vylepšil. Zde si ji můžete stáhnout.

17. 10. 18h: Astronomické setkání – novinky a zajímavosti na obloze – v Klubu na Rampě v Jablonci vedou Aleš Majer a Martin Gembec. Bude to poslední možnost k objednávce Hvězdářského kalenáře 2012.

pozorování Jupiteru, Měsíce a dalších objektů – podle počasí na přelomu října a listopadu, jednou v Jablonci a jednou v Liberci. Místo se dovíte včas z webu a mailem, nebo i SMS.

Meteorický roj Drakonid, občas vídaných také jako Giacobinidy podle mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner, měly 8. října opravdu pěkné maximum zřejmě v řádu stovek meteorů za hodinu. Jen počasí bylo značně proměnlivé, ale snad všichni aspoň jednu viděli(?) Článek shrnuje naše ohlasy, ale začněme příspěvkem externisty z Jičína Ladise.

Jediná zachycená drakonida, okem vypadala jako náhle se objevivší hvězda v souhvězdí Pastýře. Čas 20:14 SELČ.
Celý článek »

V pořadí 4. astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy (JOTO) proběhl 1. října na Stogu Izerském ve spolupráci s polskými astronomy (viz. web GoryIzerskie.pl). Velmi povedenou akci doprovázelo příjemné pozdně letní počasí, krásně stabilní vzduch a naprosto průzračné nebe. Perfektní organizace přilákala nahoru lanovkou davy návštěvníků především z Polska, ale našlo se i několik návštěvníků z Čech. Velkému zájmu se těšily všechny přednášky a především ukázky Slunce a objektů na obzoru i na nebi pomocí naší astrotechniky. Věříme, že díky podobným akcím vstoupí JOTO více do povědomí lidí v obou zemích a snad příště přiláká i více návštěvníků na další akce.

Celý článek »

Máme tu pro vás připravenu mapku oblohy na říjen. Upozorňujeme především na zvýšenou aktivitu Drakonid 8. 10. Na druhé straně najdete především informace k planetě Jupiter. Ke stažení jako obvykle ve fromátu PDF.

Je to již téměř 5 roků od poslední možnosti zachytit z našich zeměpisných šířek polární záři. Možná se v úvodu podivíte, že jenom pět, ale skutečně – měl jsem možnost vyfotit velmi slabou polární záři při Geminidách 2006. Skutečně jasná polární záře nás ale navštívila už před osmi lety, v listopadu 2003. Je na čase poněkud zavzpomínat ve světle posledních událostí a poohlédnout se trochu za tím, co stojí v pozadí takové polární záře. Rádi byste znali její příběh a zkusili na jeho základě pozorovat nějakou další? Nebude to snadné. Kdy se zase sejde jasná obloha, polární záře v maximu aktivity kolem půlnoci a ještě si toho všimneme včas?

Nalevo vidíme skvrny v aktivní oblasti 11 302 jak je zachytila družice Solar Dynamics Observatory (SDO) 22. 9. Uprostřed je průběh erupcí zachycený v RTG oboru družicemi GOES, kde nejsilnější erupce vyjádřená vrcholkem vpravo sahá až do třídy X2. Vpravo e obrázek z korónografu LASCO C3 na observatoři SOHO. Vidíme oblak částic, vpravo také jasný Merkur a bílé kolečko je Slunce zakryté terčíkem.
Celý článek »

Máme pro vás další tip:

Rádi byste si udělali pěkný sobotní výlet? A byli jste už někdy na polské straně Jizerských hor? Nabízímě vám jako inspiraci navštívit krásné lázeňské městečko Swieradow Zdroj a podívat se také na vrch nad ním. Nahoru se dostanete pohodlnou cestou pěšky či na kole, ale využít můžete také lanovku. V zimě je zde k dispozici sjezdovka s nočním osvětlením (dokonce celkem rozumným – sodíkové výbojky místo halogenů a zhasínají alespoň kolem desáté, pokud nepotřebují někde svítit déle). A cestou zpět se můžete stavit v Lázních Libverda nebo Hejnicích.

Polští i čeští astronomové zde v rámci akcí naší společné Jizerské oblasti tmavé oblohy pořádají v pořadí již 4. astronomický den. V plánu jsou přednášky, pozorování Slunce a večer samozřejmě i noční oblohy. Přivezeme naše dalekohledy a věříme, že bude opět krásné počasí, jako loni.

Pokud byste chtěli, poznejte tento majestátný kopec hned za hranicemi a zastavte se. Pozvánku, kde najdete vše potřebné si můžete stáhnout v PDF.

Krátká a intenzivní polární záře nastala krátce po 23. hodině letního času dne 26. září 2011. Nedá se říct, že by se zvýšená aktivita neočekávala, ale to, jak nádherná záře se nakonec objevila předčilo všechna očekávání a naděje. Vše začalo spektakulárním vynořením se aktivní oblati, která dostala číslo NOAA 11 302. Velké skvrny v ní si nyní můžete prohlédnout s patřičným filtrem i pouhým okem. Pokud v této oblasti nastane erupce nyní, lze očekávat polární záři i u nás ještě tento týden.

Na snímku je panorama polární záře z 26.9.2011 ve 23:15 SELČ. To právě nabírala na intenzitě. 30 s expozice při ISO 1600 byly pořízeny ze stativu Canonem 30D nad Jabloneckými pasekami.

Nevídanou aktivitu předváděla oblast se skvrnami 24. září, kdy zde v krátkém sledu nastala silná explozivní erupce třídy X následovaná dlouhotrvající erupcí třídy M. Výron hmoty z koróny nebyl směřován přímo k Zemi, ale byly to tak mohutné jevy, že nakonec k Zemi 26. září něco doputovalo. Již navečer bylo patrné, že se může začít něco dít a skutečně již po soumraku hlásila severní Morava polární záři nepříliš velké intenzity. Protože magnetometry zůstávaly ve velmi příznivých číslech, vyrazil jsem nakonec před jedenáctou na Kynast. Zde jsem zachytil fotograficky cosi neurčitého červené barvy pod Velkým vozem nad celým severním obzorem. Nemělo to však žádné struktury a okem nebylo vidět nic.

Najednou po 23:10 jsem si na fotkách všiml prvních pruhů a pak už se to semlelo rychle. Pruhy začaly být na severozápadě viditelné i pouhým okem. Měly bílou barvu a mdlý vzhled. Postupně se objevovaly další i nad severem a severozápadem. Velký vůz byl v jednu chvíli v jednom ohni.

Maximum aktivity, 23:17 SELČ. Pruhy se střídaly tak rychle, že je jich během expozice na snímku vidět více. Bylo by třeba snímat jen 5-sekundové expozice, aby to zachytilo tu dynamiku. Zde ISO 1600, 15 sekund expozice.

Přesto to nestačilo na to, aby tuto záři viděla moje žena ve Mšeně. I to naznačilo, jak je důležité být v tu chvíli alespoň kus dál od lamp. Mně se promítala záře ideálně nad Jizerkami. Šťastná konstelace hvězd. Záře zmohutněla, pruhů bylo později méně, ale výrazně vystoupily barvy, především červená byla nápadná v kolech Velkého vozu. A za několik minut vše postupně mizelo, jen sever zůstával pod Velkým vozem nápadně světlejší. Na fotografiích to mělo červenou barvu. I ta postupně mizela. Vše trvalo sotva půl hodiny. Ale stálo to za to.

Polární záře, jak ji zachytil Martin Mašek tou dobou v polských Jizerkách na Rozdroze Izerskie. K dispozici také video.

Martin Gembec

Krásné fotografie dorazily od Martina Maška, takže se o ně musíme podělit. Jak psal, byla to pěkná noc v Hodkovicích a především se bylo na co koukat. Na obloze nám září nejjasnější supernova za posledních 15 let v galaxii M101 a navíc jasnější kometa Garradd prošla kolem seskupení hvězd zvaného Ramínko.

Na prvním obrázku je supernova v poměrně blízké galaxii Větrník v souhvězdí Velké medvědice. Najdeme ji snadno nad ojem Velkého vozu. Supernova už má téměř 10 mag a je tak opravdu možné ji vidět i menšími dalekohledy. Po supernově v M51 je to druhá taková letošní jasnější exploze ve známém Messierově objektu.

Kometa C/2009 P1 (Garradd) právě proletěla kolem seskupení hvězd v souhvězdí Lištičky, které připomíná ramínko na šaty. Krásně kontrastuje také proti oblakům Mléčné dráhy na pozadí.

Amerika a Pelikán jsou známé emisní mlhoviny v blízkosti jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě (na snímku velmi jasný objekt vpravo nahoře). Okolo opět oblaka Mléčné dráhy.

Stejně jako předchozí snímky, také tento obrázek galaxie M31 v Andromedě byl pořízen pomocí digitální zrcadlovky Canon 1000D na montáži GSO poháněné motorkem za hvězdami. Vzhledem k nižší kvalitě chodu montáže byly používány pouze minutové expozice, které byly teprve v počítači složeny a upraveny. Jako objektiv posloužil solidní starý Sonnar 180 mm. I levným vybavením lze pořídit pěkné záběry.

Fotil Martin Mašek a sepsal Martin Gembec