Vypůjčil jsem si toto rčení pro popis pozorování sluneční chromosféry přes 11″ SCT TRIBAND neboť detaily viděné tímto přístrojem ve spojení s filtrem SunDancer jsou opravdu „ďábelské“. Napomohla tomu i slušná sluneční aktivita v průběhu července.
Srpnové noci patří Hladoletu (staročeský název planety Saturn), který je v opozici se Sluncem a tedy pozorovatelný celou noc. Dobré podmínky má v druhé polovině noci i Jupiter a nad ránem Mars. Na tmavé obloze lze i bez dalekohledu najít planetku Vesta – těleso o průměru přes 500 km obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Ve dnech 19. a 20. 8. budeme moci nad ránem pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Plejád a Aldebaranu v Hyádách. Tradiční srpnové slzy Svatého Vavřince alias Perseidy letos významně ruší úplňkový Měsíc.
Mapku v PDF stahujte zde – skymap_08_2022
Přestože Měsíc je ve fázi krátce po úplňku, podařilo se nám spatřit a fotografovat kometu C/2017 K2 (PanSTARRS). Ta se nyní pohybuje souhvězdím Hadonoše a zdánlivě minula kulovou hvězdokupu M10. K největšímu přiblížení došlo 15. 7. na úhlovou vzdálenost asi půl stupně. Nám s Danem to vyšlo až v noci 16./17. 7. Kometa byla od nás asi 1,8 au, což je 270 mil. km a světlo k nám tedy putovalo „jen“ kolem 15 minut. Zato hvězdokupa je vzdálena asi 13 tisíc světelných roků.
Pravděpodobně nafouknutá mediální bublina a všudypřítomná absurdní masáž obyvatelstva zapříčinila, že mi dnes celý den zvonil telefon ve kterém jsem trpělivě vysvětloval, že bohužel žádné pozorování dnes večer na turnovské hvězdárně nechystáme neb na úplňku (byť „super“) není za prvé nic zajímavého k vidění a za druhé bude zataženo. Snad jsem nikoho nezarmoutil, ale všechny zájemce jsem zval k návštěvě hvězdárny na podzim okolo první čtvrti, kdy navíc na večerní obloze budou atraktivní planety Saturn, Jupiter a Mars.
Pondělní ráno mělo nádech trochu dobrodružné hry na schovávanou, kterou jsem hrál se Sluncem (resp. spíš ono se mnou). Snažil jsem se v nevelkých dírách mezi rychle se pohybujícími mraky nachytat něco fotonů, abych složil obrázek pěkných skvrn, jimiž se Slunce právě honosí. Po asi půlhodince „mrznutí“ na zahradě (teploty těchto dnů zdaleka neodpovídají červencovému standardu…) jsem kolem 8.30 SELČ konečně pořídil použitelnou sérii záběrů. Větší skupina skvrn je opravdu parádní a je snadno viditelná i pouhým okem (samozřejmě s vhodným filtrem).
S hrdostí vám můžeme oznámit, že snímek Kočičí oko našeho nejpilnějšího astrofotografa Romana Hujera se stal astrofotografií měsíce za měsíc červen v České astrofotografii Měsíce. Roman tak po deseti letech dokázal to, co kdysi před ním Karel a Martin Bůnovi, Martin Gembec, Milan Antoš a Martin Mašek. Roman využívá prakticky každé příležitosti k fotografování. Nejčastěji snímá objekty vzdáleného vesmíru a planety, ale jeho pozornosti v podstatě neunikne nic. Jeho mimořádně hloubkový pohled na zbytek hvězdy podobné Slunci byl právem vybrán za nejlepší astrofotografii června 2022.
Vydávání vysvědčení poslední den školního roku 2021/2022 ohlásilo příchod prázdnin a předpověď na večer slibovala jasnou oblohu, tak jsme vyrazili na výlet za hvězdami. Dan Kurtin pořídil z akce pěkné snímky, tak by byla škoda je zde neprezentovat.
V posledních dnech jsme měli příležitost seznámit se zajímavou technikou, přinášíme tedy pár postřehů a fotografií z těchto setkání, které by čtenáře mohli zajímat…