Nebývá zvykem, aby kolem novu bylo týden v kuse krásně jasno. Bohužel tentokrát se to stalo zrovna v červnu, kdy máme noci už jen krátké a světlé. Na druhou stranu jsou zas příjemně teplé, takže ačkoliv není pořádná tma, pozorovat se dá vesele dál. A to i slabší objekty, jako jsou třeba komety.
S příchodem meteorologického léta tu máme tipy na úkazy v měsíci, který přinese i letní slunovrat a tedy i astronomické léto. Tím pádem noci budou relativně krátké a světlé, ale vše bude vyváženo pohledem na více družic a snad i noční svítící oblaka. Fáze Měsíce jsou rozloženy tak, že úplněk připadá zhruba na polovinu června. Mezitím se setká s některými objekty na obloze. 4. června s Marsem, 7. s Regulem a 19. se Saturnem. Na konci června můžeme zkusit některé zákryty hvězd Měsícem. Planety jsou večer velmi obtížně viditelné. Krom mizícího Marsu stojí za zmínku nepříliš výhodná elongace Merkuru. Lepší je to s Jupiterem a Saturnem. První jmenovaná planeta bude 10. června v opozici se Sluncem a je tedy vidět celou noc. Ovšem u obou velkých planet platí, že jejich pozorování silně znehodnocuje nízká výška nad obzorem. Druhá strana mapky připomíná dvojpřechod Io a Ganymedu 5. 6. a také konečně trochu jasnější kometu C/2018 R3 (Lemmon). Zde je mapka v PDF.
Protože počasí stále přeje a všichni jsme se už vynadívali na umělé kosmické smetí, dáme si dnes něco přírodnějšího. V těchto dnech míjí Zemi ve vzdáleností 0,035 AU blízkozemní planetka 66391 (1999 KW4). Dvojšutrák o velikosti cca 1300 metrů tedy naši planetu mine v bezpečné vzdálenosti, ale stále dostatečně blízko, abychom ho mohli pozorovat našimi kukátky.
Po včerejším nečekaném nebeském představení v podobě letící linky 60 družic Starlink máme dnes znovu šanci na pozorování těchto nevšedních objektů. Dle neoficiálních dráhových elementů by postupně se rozpadající skupina měla přes nás přelétat dnes po půlnoci středoevropského letního času.
Zdá se, že je před námi několik jasných nocí, tak přicházíme s dalším tipem. Nečekaně totiž zjasnila kometa C/2018 R3 (Lemmon) a stala se tak nejlépe pozorovatelnou vlasaticí tohoto období.
Po květnovém úplňku a následném období dešťů přichází snad konečně čas vhodný pro pozorování. Na obloze se totiž pořád něco děje a byla by škoda to propásnout. V těchto dnech máme po pár měsících zase možnost pozorovat relativně jasnou supernovu, když došlo k výbuchu bílého trpaslíka (Ia) ve 110 miliónů světelných let vzdálené galaxii NGC 5353 v souhvězdí Honicích psů. Ta je zajímavá hlavně tím, že je součástí populární skupiny Hickson 68.
V úterý odpoledne jsme ukazovali Slunce mezi mraky návštěvníkům na boleslavském Majálesu – krásné skvrny i protuberance. Sváteční ráno 8. května přineslo jasnou oblohu, tak jsem využil volna k opětovné obhlídce Slunce. Po otočce se nám na přivrácenou stranu slunečního disku totiž vrátila velká skvrna, která zde přežívá již několik týdnů a na níž jsme již upozorňovali v článku Velká skvrna se světelným mostem. Tentokrát je následována další pěknou skvrnou, která se před pár dny vyloupla zpoza okraje disku.
