V červnu u nás nenastává astronomická noc, přesto si můžeme na obloze vychutnat pár lahůdek. Na planety si sice stále počkáme až do druhé poloviny noci, ale o poznání dříve můžeme vyhledat po delší době zase trochu jasnější kometu. Pod tmavou oblohou na to stačí silnější triedr.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_06-2022
Ačkoliv v červnu už nenastává ta správná tma, neznamená to, že by se nemělo pozorovat. I během astronomického soumraku se můžeme kochat nebeskou krásou. Je tu nové kometární okénko, tedy přehled zajímavých komet pozorovatelných malými amatérskými přístroji s průměrem zrcadla do půl metru, tentokrát na přání čtenářů s důrazem na viditelnost v trpasličích dalekohledech.
Letošní návrat slavné „Československé“ komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdusakova není pro pozorovatele na severní polokouli vůbec příznivý. V našich zeměpisných šířkách se promítá pouze nevysoko nad severozápadní obzor, kde se za soumraku pohybuje souhvězdími Býka a Blíženců. Spatření této komety od nás je tedy takový malý challenge.
V posledních týdnech zažíváme zvýšenou sluneční aktivitu, což se projevuje i výskytem pěkných skvrn. A protože pozorování a fotografování fotosféry není moc složité, zdokumentoval jsem velkou skupinu skvrn, která se na slunečním disku vyskytla. Pozoroval vždy jsem doma na zahradě v Jablonci nad Nisou, obvykle ráno nebo dopoledne, kdy bývá lepší seeing.
Do nadpisu článku jsem si vypůjčil název slavné písně kapely Team z konce 80. let minulého století s tím rozdílem, že neprehrmela v nás ale nad námi. Večer 20. 5. 2022 se střední Evropou prohnala vlna intenzivních bouřek. Nejsilnější byly již odpoledne v Německu, kde působily značné materiální škody. Na Liberecko bouřka dorazila kolem půl desáté večer a na desítky minut nám připravila na obloze pěkné divadlo.
Nad ránem 16. 5. 2022 nastalo zatmění Měsíce, viditelné z našich končin jako částečné. Kdo je ranní ptáče a přivstal si, mohl cca od 4.30 SELČ sledovat jak stín Země pomalu „ukusuje“ měsíční kotouč. Počasí přálo, členové Klubu astronomů Liberecka pozorovali hned z několika lokalit a tak můžeme těm, kterým se ráno vstávat nechtělo, zprostředkovat zajímavý úkaz alespoň formou řady fotografií.
Pozorování zákrytů hvězd Měsícem není zas až tolik atraktivní disciplína (alespoň pro mne…), tedy pokud se nejedná o tečný zákryt, kdy lze pozorovat problikávání hvězdy za terénními nerovnostmi měsíčního povrchu nebo zákryt velmi jasné hvězdy či planety. Nicméně jsem využil jasného počasí a v pondělí večer se na zákryt hvězdy 30 Leonis (3,5 mag) podíval. Použil jsem malý dobsonek SW 76/300 mm se zvětšením 79x. Hvězdička zmizela za neosvětlenou částí Měsíce těsně před 20.59 SELČ.
Sváteční nedělní ráno mne z postele vytáhl zpěv opeřenců na zahradě, tak jsem jej zasvětil birdwatchingu. Když vystoupalo Slunce výše nad obzor, nahradil jsem terestrický hranol v malém refraktoru 90/500 mm Herschelovým helioskopickým a místo do korun okolních stromů jej namířil na žhnoucí kouli, která již pěkně hřála. Užívaje zvětšení 38x a 55x jsem se pokochal pěknou velkou skvrnou u okraje disku s mohutným aktivním okolím. Na disku byla i řada drobnějších skvrnek. Triedrem jsem bez problémů nalezl na modré obloze také Venuši.