Je tomu už hodně let, co jsme věnovali noc pouze kulovým hvězdokupám, tak mě napadlo, když jsem s Ladinem minulý večer mířil na Jizerku, že by nebylo špatné si to zase jednou zopakovat. A proč ne hned? Stejně jsem neměl kromě zkouknutí pár komet nic konkrétního v plánu. Naposledy jsem využíval velký 125mm binar, tentokrát se vezla v kufru čtyřstovka dobson. Podaří se překonat minulý rekord v počtu kulovek za noc?
Neobvykle dlouhá série teplých jasných dní na konci června nabídla i přes krátké a málo tmavé noci mnoho šancí na pozorování vesmírných krás. S blížícím se červencovým novem, který nastává hned zkraje 2. 7., přinášíme tradiční kometární okénko. Bohužel od posledně se ale prakticky nic nezměnilo. Na naší obloze můžeme v malých kukátkách s průměrem zrcadla do půl metru pozorovat pouhých pět kousků.
Minulou noc bylo možné pozorovat v souhvězí Hadonoše konjunkci Měsíce s největší planetou sluneční soustavy Jupiterem. Včerejší situace je zachycena na přiloženém snímku. Nalevo od Měsíce byla viditelná i jasná hvězda dzeta Ophiuchi.
Měsíc a Jupiter 16. 6. 2019 23:16 SELČ, Pentax K-70 Tamron AF70-300 mm LD, Vrkoslavice – Jablonec nad Nisou © Roman Hujer
Obdobná situace nastane i zítra v noci z 18. na 19. 6. s druhou největší planetou Saturnem, tentokrát v souhvězdí Střelce.
Roman H.
5. června 2019 června byl očekávaný tranzit měsíců Ganymeda a Io přes Jupiter, zároveň oba měsíčky vrhaly na povrch planety výrazný stín, došlo tak k takovému „zatmění Slunce na Jupiteru“. Tato situace sice na největší planetě Sluneční soustavy nastává několikrát do roka, ale není ji možné pokaždé zachytit. Pozorovaní tohoto úkazu velmi ovlivňuje povětrnostní situace na zemi, tzv. seeing. Tentokrát to ale vyšlo na jedničku.
Nebývá zvykem, aby kolem novu bylo týden v kuse krásně jasno. Bohužel tentokrát se to stalo zrovna v červnu, kdy máme noci už jen krátké a světlé. Na druhou stranu jsou zas příjemně teplé, takže ačkoliv není pořádná tma, pozorovat se dá vesele dál. A to i slabší objekty, jako jsou třeba komety.
Protože počasí stále přeje a všichni jsme se už vynadívali na umělé kosmické smetí, dáme si dnes něco přírodnějšího. V těchto dnech míjí Zemi ve vzdáleností 0,035 AU blízkozemní planetka 66391 (1999 KW4). Dvojšutrák o velikosti cca 1300 metrů tedy naši planetu mine v bezpečné vzdálenosti, ale stále dostatečně blízko, abychom ho mohli pozorovat našimi kukátky.
Po včerejším nečekaném nebeském představení v podobě letící linky 60 družic Starlink máme dnes znovu šanci na pozorování těchto nevšedních objektů. Dle neoficiálních dráhových elementů by postupně se rozpadající skupina měla přes nás přelétat dnes po půlnoci středoevropského letního času.