Hvězdárna Turnov
ISS před Sluncem z Turnova
Aleš pořídil 25. 8. 2016 fotografii přeletu ISS přes Slunce. Čára přeletu tentokrát vyšla příhodně přes hvězdárnu v Turnově. Napsal, že se mu fotka „docela povedla“ – posuďte sami. Je pěkná a detailní. Velké solární panely po stranách dlouhé 80 m jistě znáte sami a uprostřed vidíme i seskupení modulů. Nejtmavší místo uprostřed bude zřejmě seskupení laboratoří ESA, JAXA a NASA a možná i radiátorů, vpravo za nimi vykukuje okřídlená Zvezda ruské části. Vpravo od středu na nosníku velkých solárních článků je těsně před nimi vidět něco vykukovat, možná je to další z radiátorů (při troše štěstí by to mohl být i robot Dextre), druhý je zřejmě vlevo skrytý za nosníkem nebo panely.
Všechny planety za jeden večer
Ano v srpnu 2016 to nebyl problém. Merkur, Venuši a Jupiter jsme mohli nalézt za soumraku nízko nad západem, nad jihem pak Mars se Saturnem, Neptun nad jihovýchodem ve Vodnáři a na východě se nám před půlnocí vynořil také Uran. Pokud chcete mít kompletní sbírku planet sluneční soustavy, tak jak vypadal její výčet ještě před 10 lety a máte alespoň 30cm dalekohled, najdete nad jihem ve Střelci i Pluto. Srpen přinesl také sérii zajímavých vzájemných konjunkcí planet Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn, kdy společně s Měsícem a jasnými hvězdami předváděly spektakulární divadlo. To nejlepší nás ale čeká v sobotu 27. 8., kdy se k sobě nejvíce přiblíží Venuše a Jupiter.
Pozorování konjunkce Merkuru s Regulem z terasy turnovské hvězdárny. Automaticky naváděné dalekohledy jsou ideální k vyhledávání objektů na denní obloze
celý článek
Konjunkce Venuše s Merkurem
Předpovědní modely slibují na sobotu jasné počasí a tak si budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem, lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles. Venuše tou dobou bude téměř 12° od Slunce, tedy dostatečně daleko pro snadné vyhledání. To nám usnadní i malý rozdíl deklinací – necelý 1°. Pokud tedy zrovna nemáme dalekohled na ustavené montáži se systémem GoTo, stačí zvolit okulár s menším zvětšením a zorným polem alespoň 2° a po zaostření na Slunce (pomocí vhodného filtru např. Baader Solar folie) je pootočit v RA o oněch 12° směrem k východu. Venuše by s jasností -3,9 mag měla být na denní obloze v pohodě viditelná ve standardním hledáčku 9×50. celý článek
A zase trochu Marsu
Mars se blíží do opozice se Sluncem (22. 5.) a jeho úhlový průměr roste ze dne na den. Sice vychází v souhvězdí Štíra již večer, ale ideální čas k pozorování je díky malé výšce nad obzorem až při kulminaci nad jihem, což je kolem 2 hod SELČ. V těchto dnech je právě v tuto dobu k Zemi natočena strana s nejvýraznějším albedovým útvarem zvaným Syrtis Major, který je za dobrého seeingu viditelný i v malých amatérských dalekohledech (sám jsem jej bez problémů pozoroval starým achromatickým refraktorem 55/600 mm při zvětšení 60×) a který zaznamenali již první pozorovatelé v 17. století.
Marsovská sezona začíná…
Po parádní páteční noci na Jizerce jsem si užil další zajímavý večer, tentokrát na hvězdárně v Turnově. Začít pozorování jsem nemohl ničím jiným než kulminujícím Jupiterem. Ten však nebyl nikterak zajímavý čímž myslím, že nepřecházela GRS ani žádný ze satelitů či jejich stínů. Seeing na zdejší poměry byl pouze průměrný, ale noc vypadala velice slibně i pro pozorování DSO. O půlnoci bylo příjemných 12 °C a nebyla žádná rosa, tak jsem ustavil na terase CPC1100 a začal prohlížet galaxie a hvězdokupy jarní/letní oblohy. Za dvě hodiny jsem jich díky přesně najíždějícímu go-to zvládl přes stovku – prostě jsem otevřel Deep Sky Atlas a do ovladače cvakal NGC čísla z mapy. Nevynechal jsem ani dvě současné nejhezčí vlasatice C/2014 S2 a 252P na kterou jsem si vyndal Somet 25×100. Ve 2 hodiny letního času jsem namířil refraktor v kopuli na jasný oranžový Mars.
Měsíc, Jupiter, Mars a Saturn
Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.
Planetky libereckého regionu I.
Objevitelé planetek mají právo pojmenovat tato malá tělesa sluneční soustavy, a proto se často na obloze setkáme s místními zeměpisnými názvy, významnými osobnostmi, nebo specialitami, které nemají oporu ani v žijící osobnosti, ani v realitě (sem by patřila např. planetka Opportunity, pojmenovaná po robotickém vozítku na Marsu, nebo planetka Járacimrman). My se v dnešním přehledu zaměříme na dvě planetky, které se nám podařilo na obloze zachytit. První je planetka č. 4054 Turnov, kterou objevil Antonín Mrkos na Kleti. Druhá v dnešním článku prezentovaná planetka je č. 1896 Beer, kterou objevil Luboš Kohoutek z Hamburku.
Úplné zatmění Měsíce 28. 9. 2015
Ačkoli předpovědi slibovaly postupné vyjasnění, dá se říct, že selhaly asi všechny, a tak jsme byli nakonec rádi i za pozorování v dírách mezi mraky. Ne všude bylo tak zataženo, například na Moravě bylo jasno, ale tak už to někdy chodí. Nakonec můžeme být rádi, že jsme si úkaz mohli dobře prohlédnout alespoň v řádu minut a myslím, že hovořím za všechny, když řeknu, že to stálo za vidění.
Dvojexpozice Měsíce těsně po začátku úplného zatmění mi vyšla na zcela jasném kusu oblohy. ISO 100 + ISO 400, 5 sekund, Celestron ED80/600 (ohnisko 402 mm), Canon 30D. Martin Gembec
celý článek