Astronomické události

Z hlediska historického je fajn, že české země nepřišly o výběžky Šluknovský a Frýdlantský. Zvláště ten nám bližší má tu výhodu, že se tam za podzimních inverzí dá často pozorovat na jasné obloze a často tam bývá i teplo. Tak tomu bylo i v noci ze 14. na 15. listopadu. Tentokrát se oblačnost vyšších pater moc nerozpouštěla, takže to bylo spíše takové příjemné pokoukání na objekty nočního nebe a na kometu M3 ATLAS. Výsledkem jsou nějaké snímky, které snad udělají radost návštěvníkům našich online přenosů z planetária, nebo těm, kteří v budoucnu dorazí přímo do liberecké iQLANDIE.

Obrázek vlevo vznikl ze dvou snímků nad sebou pomocí Canonu 6D se Sigmou Art 35 mm. Snímek krajiny je se zapnutou poloviční rychlostí hvězd a vrchní část je s plnou rychlostí pohybu hvězd z montáže Vixen Polarie. Expozice 30 sekund, ISO 1600.

(Pokračování textu…)

Noc na 12. listopadu byla zajímavá tím, že kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nacházela v podstatě v prodloužení Orionova pásu a vytvořila mu jakousi čtvrtou, zelenou falešnou hvězdu, jak se to jeví na fotografii. Noc na 12. listopadu byla specifická i tím, že se zatáhlo prakticky v celém Česku a to zřejmě i na horách, takže nešlo jet ani na Mísečky a Vrbatku, jak to obvykle při inverzi bývá. Podmínky byly solidní, na to, že se jednalo prakticky o jediné malé území s jasnou oblohou. V oblasti Oriona je na sekvenci patrný až rušivý airglow oranžového nádechu. Obloha asi 11 km od Jelenie Góry nebyla ideální, ale bylo to jinak pěkné pokoukání.

Orion a kometa C/2020 M3 (ATLAS) 12. 11. 2020 0:50-1:35, 27×90s, ISO800, Canon 30D, Sigma Art 35 mm, f2.

(Pokračování textu…)

Měsíc sice ještě nedošel do novu, přesto si myslím, že už nazrál čas na další kometární okénko. Může za to typické podzimní inverzní počasí, kdy Čechy jsou zalité nízkou oblačností, ale na vrcholcích hor je krásně jasno. Poslední čtyři noci nabídly vskutku nevšední astronomické zážitky gradující nedělním superbolidem. Pozorovalo se na české i polské straně Jizerských hor a samozřejmě že se nezapomnělo ani na komety.

(Pokračování textu…)

Už se zdálo, že žádný přehled viditelných komet v říjnu nebude, ale nakonec se po dlouhé době přeci jen vyjasnilo a dalo se alespoň částečně zkouknout, co se od posledně nového na nebi urodilo. Nebudeme se tentokrát věnovat duchařinám, vezmeme to teda stručně. Zaměříme se jen na jasnější kousky, kterých se kupodivu konečně pár najde.

(Pokračování textu…)

Vzhledem k počasí se probírám archivem a narazil jsem na jednu reportáž, která nám loni touto dobou zapadla. Tak vám ji nabízíme teď. Buďte zváni na pozorovatelnu v Hrádku nad Nisou, kde působí náš kolega Jirka Kapras. Věřme, že i jemu se počasí umoudří a ukáže nám, jak se mu daří aktuálně.

Z mnoha důvodů jsem opustil své dlouholeté pozorovací stanoviště na Javorníku a postavil jsem si pozorovatelnu v Hrádku nad Nisou, kterou jsem dokončil o prázdninách. Takže začínám vlastně znovu…
K pozorování nyní používám dalekohled SCT Celestron XLT C-8S (203/2030 mm) s reduktorem 0,63 (zkracuje ohnisko na 1278 mm) na montáži NEQ 6 Pro. Na focení k tomu přidávám kameru ASI 174 MMC. Na konci září a na začátku října jsem se pokusil o fotografování komet. Níže jsou mé první pokusy v tomto oboru po dlouhé době.

(Pokračování textu…)

U příležitosti jubilejního dvoustého letošního pozorování vydávám zářijové okénko s poctivou dvacítkou komet. Jestli očekáváte duchařinky nejvyššího kalibru, tak jste na správné stopě. Pokud byste chtěli vidět hezkou jasnou kometu, tak vás tentokrát asi zklamu. Prostě nejsou. Pojďme se tedy podívat, co nám jasné noci kolem novu mohou vůbec nabídnout.

(Pokračování textu…)

Máme tu opět novoluní, už celkem dlouhé a teplé noci, k tomu navíc i optimistickou předpověď počasí na nadcházející dny, tak je nejvyšší čas se podívat, co se děje na noční obloze daleko od světel měst. Na základě pozorování z předchozích nocí přináším poněkud skromné kometární menu. Oproti minulému přehledu se toho moc nezměnilo a když už, tak bohužel k horšímu. Stále je ale co pozorovat!

(Pokračování textu…)

Loni v létě jsem navštívil ostrov Kos a nadchnul se pro tamní noční oblohu. Letos jsem ve druhé červencové dekádě podnikl výlet do rodiště samotného Dia – na ostrov Kréta. Tuto destinaci jsem zvolil po pročtení webových stránek Skinakas Observatory, kde se „chlubí“ nejlepšími pozorovacími podmínkami v Evropě. To jsem musel vyzkoušet…

Na obrázku je detail jedné z kopulí observatoře Skinakas a níže je komentář k počasí na tomto místě, který je sám o sobě pozoruhodný a ukazuje, že Kréta je zřejmě podobně zajímavým ostrovem, jako Kanárské ostrovy.

(Pokračování textu…)