Po maximální východní elongaci, která nastala v pondělí, se Merkur opět blíží ke Slunci, jeho jasnost klesá a viditelnost se rychle zhoršuje. Využil jsem jasného středečního večera a vyrazil na hvězdárnu do Turnova. Venuše na soumrakové obloze již svítí nepřehlédnutelně, na Merkur jsem musel zrak trochu namáhat, ale jakmile jsem ho našel, byl vidět bez problémů. Dokumentační snímek jsem pořídil z ruky objektivem 70-200 mm opřeným o zábradlí terasy.
Bohužel j
sem nemohl využít slibnou páteční noc k výjezdu „za Ještěd“ pod kvalitnější oblohu a málem jsem ji propásl úplně. V Jablonci se večer střídala jedna dešťová přeháňka s další sněhovou a do to toho spadla i nějaká ta ledová kroupa. Vyčkával jsem na předpovídané vyjasnění a u toho usnul. Kolem 23. hodiny mě vzbudil telefonát vyděšené paní, co že se to děje na obloze, kde létají „vláčky“ světel, tak jsem jí ujistil, že to není UFO ani začátek války s Ruskem, ale zcela přesně identifikované létající objekty v podobě družic Starlink.
Konečně se udělalo hezky v době, kdy na obloze neúřaduje Měsíc, a my mohli vyrazit minulou noc zase jednou za tmavou oblohou. Zvolili jsme nakonec poněkud delší cestu „kousek za Ještěd“ a skončili v Pohoří na Šumavě, tedy v naší oblíbené destinaci v Novohradských horách. Kromě menšího světelného znečištění nabídla tato lokalita i o půl hodiny delší noc, což se někdy také hodí. A hodí se to hlavně v případě, kdy máte nabitý pozorovací plán.
Výhodná květnová elongace roku 2021 umožňuje vidět Merkur pouhým okem. Díky jeho velké jasnosti, dosahující na začátku května -1 mag, je vidět za soumraku i pouhým okem. A to nás čeká ještě se zlepšující viditelnost. Navíc 13. května se potká se srpkem Měsíce a teprve 17. 5. bude v největší východní elongaci.
Aleš píše, že pro samé pohanské rituály, jež není radno zde vyjmenovat, se k mapce na další měsíc dostal až na 1. máje. Předpokládáme, že jeho PDF mapkou nepohrdnete kdykoliv a děkujeme. Pozorovatele upozorníme hned na začátek května, kdy nastává období ideální viditelnosti planety Merkur. Na večerní oblohu se dostává i Venuše a zůstává Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a Jupiteru. K nim se přidá kolem 3. května i Měsíc. Dorůstající srpek na večerní obloze nás čeká od 12. a 13. května, kdy nastává blízké setkání Měsíce s Venuší a Merkurem. V noci na 6. května procházíme nejhustším proudem částic Halleyovy komety, což se projeví jako meteorický roj Éta Akvarid. 26. 5. nastává největší superúplněk roku. Fáze úplňku se přibližně kryje se situací, kdy je Měsíc v přízemí.
Merkur se ocitá v maximální východní elongaci až 17. 5., ale spatřit ho večer nad severozápadem lze již nyní. Pohled je o to zajímavější, že se nachází ve společnosti další vnitřní planety Venuše, jejíž viditelnost na večerní obloze se bude nyní zlepšovat a pozorovatelná bude až do konce letošního roku. Viditelnost Merkuru při této elongaci končí zhruba 25. května.
Pokud nastane úplněk v době, když je Měsíc v přízemí (v tzv. perigeu), nazýváme jej obvykle „superúplňkem“ a bývá v popředí zájmu médií. Právě tato situace přichází s dubnovým úplňkem – ten nastává 27. 4. v 03.32 UT a nejblíže Zemi se Měsíc ocitá téhož dne v 15.24 UT (357 373 km). Na zítřejší večer je předpověď počasí nejistá, vyfotografoval jsem tedy doma z okna východ skorosuperúplňku nad černostudničním hřebenem již dnes…
Dnešní chladné a proměnlivé počasí nabídlo možnost podívat se přes den na Slunce. Já ho naháněl v dírách mezi mraky až pozdě odpoledne po 17 hodině, ale pohled na pěknou skupinku skvrn téměř ve středu disku stál za to. Stihnul jsem pořídit i tento ilustrační snímek.