Kometa roku 2022

Uteklo to jako voda, Země oběhla kolem Slunce jednou dokola a máme tu konec kalendářního roku. Je čas zavzpomínat, jaký byl ten odcházející a podívat se, co nás čeká v roce nastávajícím. A protože čtete Astronomické události, budeme se věnovat samozřejmě astronomii, ale v tomto případě, jak asi tušíte, jen a pouze kometám.

Rok 2022 byl na komety celkem bohatý, ale co si budeme povídat, něco tomu chybělo. A to byla kometa viditelná pouhým okem, podobně jako jsme tu měli vloni, nebo ještě lépe rovnou jako v roce 2020. Ano, mám na mysli pěknou loňskou C/2021 A1 (Leonard), respektive naprosto famózní C/2020 F3 (NEOWISE) o rok dřív.

Letos jsme sledovali od zimy do léta hlavně dlouho očekávanou C/2017 K2 (PanSTARRS) a když zmizela po prázdninách na jižní obloze, vystřídala ji na jaře nečekaně objevená C/2022 E3 (ZTF). Ale ani jedna se nestihla vyšvihnout do viditelnosti neozbrojeným okem. K vidění toho bylo během roku samozřejmě víc, nejen tyto dvě hlavní soupeřky. Vezměme to hezky popořadě po měsících, tak jak se to učí šibeniční děti:

Sněden úhoř.

Zkraje roku sice tradičně nepřálo moc počasí, ale jinak by bylo na co koukat. Při vyjasnění jsme mohli zkontrolovat, že na nebi zářilo několik pěkných jasných krátkoperiodických kometek známých z minulého roku, jako byla 4P/Faye, pak asi tou dobou nejhezčí 19P/Borrelly, případně i 67P/Churyumov-Gerasimenko nebo 104P/Kowal. Zdatně jim navíc sekundovala překrásná dlouhoperiodická C/2019 L3 (ATLAS).

Ani druhý měsíc v roce neoplýval jasnými nocemi, tak se muselo jezdit, kde zrovna počasí přálo. Kromě výrazných kometek z dřívějška se objevily i nové poněkud slabší kousky, ku příkladu C/2021 F1 (Lemmon-PanSTARRS) nebo C/2021 O3 (PanSTARRS), popřípadě i navracející se 116P/Wild. Zaznamenal jsem už i C/2020 V2 (ZTF), která pak dělala parádu hlavně ke konci roku.

Vezem buben.

S jarem přišlo i lepší počasí, tak se s pozorováními roztrhl pytel. Kromě pomalu slábnoucích kometek z předchozích období jsme mířili naše kanóny i na další zajímavé kousky v podání například C/2019 U5 (PanSTARRS), C/2019 T4 (ATLAS) či C/2021 P4 (ATLAS). V dosahu našich kukátek bylo samozřejmě i mnoho slabších kousků.

A zatímco dosud kralující kometky každým dnem vadly, v dubnu se již o slovo začala hlásit kandidátka na novou miss C/2017 K2 (PanSTARRS). Pozorovali jsme už i její slaboučkou jmenovkyni C/2020 K1 (PanSTARRS) a mnohé další. Celkově ale byl na nebi klid.

Svět ten čert vem!

Vzápětí ale v máji nečekaně rozčeřila stojaté vody „naše“ 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, když zjasnila více, než jsme si dokázali vůbec představit, takže byla nakonec ulovena, a v konečném účtování se vlastně stala nejjasnější kometou roku. Vydrželo to jen krátce, ale potěšilo o to víc. Zpozorovat jsme mohli už i druhou kandidátku na miss C/2022 E3 (ZTF). Zatím při jasnosti kolem 15 mag toho na ní ale vidět moc nebylo.

Léto s krátkými a málo tmavými nocemi moc našemu koníčku nepřeje, ale nezaháleli jsme a pozorovali třeba stále pomalu zjasňující a vcelku fotogenickou C/2017 K2 (PanSTARRS) nebo už i obě palomarské kometky C/2020 V2 (ZTF) a C/2022 E3 (ZTF), které ale teprve na svůj čas čekaly.

Na věnec lupen.

Prázdniny letos celé patřily kádvojce, kterou jsem jen v červenci pozoroval hned dvacekrát a konečně začala ukazovat i krátký chvostík. Procházela často kolem zajímavých objektů, například kulové hvězdokupy M10. Díky výletům na jih se ale podařilo konečně zalogovat i staré známé 22P/Kopff a 9P/Tempel. A z Chorvatska byla dobře vidět i jinak od nás obtížná 117P/Helin-Roman-Alu.

Letní nuda by pokračovala i v srpnu, kdyby se nečekaně neprobudila jinak slaboučká 285P/LINEAR. Skok o 6 mag z ní rázem udělal zajímavý cíl. Objevila se i další neowiska – C/2022 P1 (NEOWISE), která však bohužel neměla takové ambice jako její známější předloňská sestra, i když rozhodně nezklamala. A neměli bychom však zapomenout ani na slabší, ale dobře viditelnou P/2022 L3 (ATLAS).

Lháři, lži jen!

Pravé žně přicházejí s podzimem. To se jezdí do Alp a tam se komety sklízí kombajnem. A v září nastala i výměna stráží. Místo C/2017 K2 (PanSTARRS) nastoupila C/2022 E3 (ZTF). Nově se ukázala třeba pěkná C/2022 R2 (ATLAS), ale byly kupříkladu vidět i 118P/Shoemaker-Levy, 119P/Parker-Hartley nebo 327P/Van Ness.

V říjnu na trůně seděla pevně C/2022 E3 (ZTF), ale kolem bylo celkem živo. Do hledáčku se nám dostala nově 81P/Wild a po konjunkci se sluncem navrátivší se C/2019 L3 (ATLAS). Konečně jsem si také mohl odškrtnout i dlouho odolávající 73P/Schwassmann-Wachmann. Do seznamu krátkoperiodických dále přibyly slaboučká 61P/Shajn-Schaldach či ještě slabší 395P/Catalina-NEAT. A zaznamenat jsme mohli už i nadějnou C/2022 A2 (PanSTARRS). To ale nebylo zdaleka vše.

Tys dopad! Blázinec

Konec roku už bývá znovu ve znamení špatného počasí. Na to ale komety nehledí, a tak bláznivá 29P/Schwassmann-Wachmann předvedla další outburst. Pozorovaly se hlavně zet-té-efky, hezčí byla C/2022 E3 (ZTF), když ukázala krásný ocásek, ale ani C/2020 V2 (ZTF) se nechtěla nechat zahambit.

Poslední měsíc byl na jasné noci vůbec skoupý, tak byl skoro zázrak, že se podařilo spatřit aspoň novou C/2022 U2 (ATLAS). Celkově ten rok ale zas tak špatný nebyl.

Abych to dokázal, přináším pár svých tradičních statistik.

Celkem jsem za rok 2022 uskutečnil 215 pozorovacích seancí. To je zdaleka nejméně od roku 2014 (když jich tehdá bylo jen 210). Přikládám to zejména špatnému počasí během zimy, ale i odklonu od pozorování v horších domácích podmínkách. Z těch 215 jich bylo 186 věnováno aspoň z části, ale často i výhradně kometám. Toto je ale proti předchozím rokům naopak celkem vysoké číslo, mám jen o jedno pozorování méně než v památném roce 2020. Rok 2015 s 218 kometárními sezeními díky legendární C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstane zatím stále nepřekonán.

Ovšem co se týče počtu jednotlivých pozorování nějaké komety, zde k překonání rekordů už došlo. Provedl jsem totiž celkem 758 lovů, z toho 737 bylo úspěšných. Nárůst o dobrou stovku proti nejhojnějším letům přisuzuji jednak mnoha výjezdům za hranice pod kvalitní oblohu, ale zejména i počtu relativně snadných (i když ne extrajasných, jen kolem 10 až 12 mag) kometek viditelných zvečera v průběhu celého roku.

Celkem jsem namířil na 52 komet, ale viděl jich jen 49, z čehož bylo 25 očíslovaných krátkoperiodických (plus jedna navíc nová neočíslovaná) a 23 s delší periodou oběhu kolem slunce. Pouze tři odolaly, ale ty jsem buď viděl loni, nebo je zkusím příští rok, případně při nějakém dalším návratu, takže netřeba truchlit. Není to sice tolik jako rok zpátky, ale číslo je to stále pěkné. Asi nám toho sem málo posílají. To je vidět zejména na počtu poprvé spatřených vlasatic, který se zastavil na čísle 25, takže moje meta 300 komet zatím nepadla, toho se dočkám snad někdy na jaře, pokud motyka spustí…

Nejvíc pozorování (99) zaznamenala nepřekvapivě C/2020 V2 (ZTF), a to nejen díky slušné jasnosti, ale hlavně kvůli příznivé poloze na obloze po celé období. I další místa se daly očekávat: C/2017 K2 (PanSTARRS) s 77 úspěšnými pozorováními a C/2022 E3 (ZTF) s 65. Bramborová medaile patří shodným počtem 62 bodů kráskám zejména první poloviny roku 19P/Borrelly a C/2019 L3 (ATLAS), i když ta druhá to dohnala znovu až v závěru roku. Nutno podotknout, že i s předchozími roky je už na počtu 145. Ovšem K2 má v součtu u mě ještě o 20 víc a dotáhla se tak na trvalku roku 2020 zvanou C/2017 T2 (PanSTARRS) s rovněž 165 záznamy.

Hned 16 komet má více než 10 záznamů a na druhé straně jen 4 kousky jsem pozoroval pouze jednou. To jsou vesměs ty, které se přehouply z předchozího roku a zeslábly natolik, že už nemělo moc smysl je pokoušet dál. Nejjasnější byla nakonec, jak už bylo zmíněno, trochu překvapivě 45P, i když mezi nějaké vypalovačky díky malé elongaci rozhodně nepatřila. Naopak za největší duchařiny bych označil 44P a 157P, které se přes 16 mag nepřehouply ani náznakem. Posunul jsem tak zase svoji hranici o kousek dál, a to zejména díky půlmetrovému zrcadlu a rovněž i kvalitní alpské obloze.

Vše je jako obvykle shrnuto do přehledné tabulky:

Celk. Poz. Neg. Mag Vic#
C/2019 L3 (ATLAS) 62 62 0 8,4
19P/Borrelly 62 62 0 8,5
104P/Kowal 27 27 0 9,0
29P/Schwassmann-Wachmann 9 9 0 10,4
4P/Faye 10 10 0 10,9
67P/Churyumov-Gerasimenko 26 26 0 8,6
132P/Helin-Roman-Alu 1 1 0 14,2
108P/Ciffreo 1 1 0 13,1
110P/Hartley 4 4 0 14,6
C/2021 O3 (PanSTARRS) 4 3 1 7,6 273
6P/d’Arrest 1 1 0 9,8
C/2021 F1 (Lemmon-PanSTARRS) 17 17 0 8,4 274
C/2017 K2 (PanSTARRS) 78 77 1 8,0
116P/Wild 32 31 1 12,7
C/2020 V2 (ZTF) 99 99 0 9,4
C/2021 P4 (ATLAS) 22 22 0 10,4 275
402P/LINEAR 2 0 2 16,2
C/2020 M5 (ATLAS) 4 4 0 13,8
C/2020 J1 (SONEAR) 7 7 0 13,9
C/2019 U5 (PanSTARRS) 39 39 0 12,4
C/2019 T4 (ATLAS) 14 14 0 10,5
70P/Kojima 2 1 1 14,5 277
C/2020 PV6 (PanSTARRS) 2 2 0 15,2
C/2020 K1 (PanSTARRS) 34 32 2 12,0 276
C/2021 U5 (Catalina) 2 1 1 15,2 278
C/2020 H6 (ATLAS) 1 0 1 15,3
45P/Honda-Mrkos-Pajdusakova 4 2 2 6,5
C/2022 E3 (ZTF) 65 65 0 7,0 279
117P/Helin-Roman-Alu 11 10 1 13,0
22P/Kopff 15 15 0 11,0
9P/Tempel 5 4 1 13,0
C/2022 L1 (Catalina) 2 2 0 14,6 280
285P/LINEAR 6 6 0 13,6 281
327P/Van Ness 5 4 1 14,1 282
119P/Parker-Hartley 6 6 0 13,3 283
118P/Shoemaker-Levy 6 6 0 11,7 284
61P/Shajn-Schaldach 5 4 1 14,5 289
P/2022 L3 (ATLAS) 7 7 0 13,7 285
C/2022 P1 (NEOWISE) 6 5 1 9,3 286
C/2020 R7 (ATLAS) 2 0 2 13,4
C/2022 R2 (ATLAS) 5 5 0 12,0 287
81P/Wild 7 7 0 10,1
73P/Schwassmann-Wachmann 5 4 1 9,9
395P/Catalina-NEAT 3 3 0 16,1 288
C/2021 T4 (Lemmon) 4 4 0 13,7 290
C/2021 X1 (Maury-Attard) 7 7 0 13,8 291
C/2021 Y1 (ATLAS) 6 6 0 13,6 292
44P/Reinmuth 3 2 1 16,1 296
C/2020 S4 (PanSTARRS) 3 3 0 14,9 293
157P/Tritton 3 3 0 16,3 294
C/2022 A2 (PanSTARRS) 3 3 0 9,0 295
C/2022 U2 (ATLAS) 2 2 0 11,3 297
CELKEM 758 737 21

Kometární rok 2022 tedy nebyl tak špatný, jak by se mohlo zdát. Připomíná mi trochu ročník 2017, kdy jsme se také nedočkali okem viditelné vlasatice. Tu bychom ale mohli spatřit hned zkraje roku příštího! C/2022 E3 (ZTF) má totiž na to slušně našlápnuto. Doufejme, že bohové nebes nám budou nakloněni. A co nás ještě čeká?

Vrátí se nám periodická ze všech nejperiodičtější 2P/Encke. Bohužel bude viditelná v pozdním létě jen na ranní obloze. Pomalu se vrací i legenda v podání 12P/Pons-Brooks. Ta sice pořádně zazáří až v roce 2024, ale už koncem příštího zjasní natolik, že bude dobře pozorovatelná hezky zkraje noci. Listopad a prosinec budou vhodné měsíce na pozorování 62P/Tsuchinshan. Ta se nedávno potkala s Jupiterem, který ji lehce zkrátil perihel, což by mohlo oživit její aktivitu podobně, jako jsme byli svědky u 104P.

Velký otazník visí nad viditelností 96P/Machholz koncem února, až se vynoří ze záře slunce. Doufejme, že překvapí třeba jako letos 45P. Slušné pozorovací podmínky bude mít i 103P/Hartley, i když půjde spíše o ranní objekt v září a říjnu. Očekává se ovšem jen velká difúzní koule. Podobně na tom asi bude od podzimu i 144P/Kushida, jen ji uvidíme v lepším čase na večerní obloze.

Na podzim se nám na oblohu vrátí i C/2017 K2 (PanSTARRS). Jen už bude o poznání slabší (11 mag), než když jsme se loučili. K vidění toho bude samozřejmě mnohem víc, toto byla jen malá ochutnávka. A třeba se objeví i úplně nová nečekaná vlasatice. To si jistě všichni přejeme.

Pojďme se nyní ale ještě vrátit na začátek článku, na samý nadpis. Kometa roku? Která z nich byla nejhezčí? Přiznám se, nevím! Nedokážu se rozhodnout. Proto letos poprvé první místo vůbec nevyhlásím. V porovnání s minulými roky si titul Miss beztak žádná nezaslouží. První vicemiss tak budou dvě: C/2017 K2 (PanSTARRS) za první půlku roku a C/2022 E3 (ZTF) za tu druhou. Obě ukázaly hezké ohůnky, i když ne moc dlouhé. Nemám ale jasno ani na dalších místech. Tam mě zkraje roku zaujala moje oblíbená C/2019 L3 (ATLAS) spolu s neméně pěknou 19P/Borrelly a k tomu v závěru roku slušně zafinišovala C/2020 V2 (ZTF), když se stala nejčastěji pozorovanou kometkou. Máme tedy nějak příliš mnoho kandidátek na mrňavé stupně vítězů.

Nevyhlásím ani zklamání roku. Žádné nebylo. Přišlo ale příjemné překvapení v podobě viditelnosti 45P/Honda-Mrkos-Pajdusakova. Snad nejvíc mě pak potrápila 73P/Schwassmann-Wachmann, ale jí to nemám vůbec za zlé.

22. rok je tedy za námi. Těšme se, co přinese ten třiadvacátý!

Kometám zdar!

Vic KaL ◊!

PS: Jaký byl váš kometární rok? Která z kometek je vaše Miss? Která vyhrála a která prohrála? Která překvapila a která zklamala? Kolik jste jich napočítali? Podělte se s námi v komentářích…

6 komentářů k “Kometa roku 2022”

  1. petr kahánek

    Tedˇ o svátcích se mi co by začátečníkovi podařilo pozorovat dvě slabé komety.C2 2022 V2 a C 2022 E3.Moje nadšení neznalo mezí. Celkem jsem už viděl pět a doufám,že jich bude ještě hodně.

  2. Vic

    Tak to gratuluju! Dobrá práce!
    Věřím, že v letošním roce ten počet minimálně zdvojnásobíš.
    Je zajímavé, co který člověk považuje za slabé. Někdo má hranici kolem 8 mag, zdá se, někdo (třeba já) má limit 16 mag :-þ

  3. Spaca4y

    Taky jsem začínal na takových jasnostech před pár lety. ;-) Se zkušenostmi a průměrem dalekohledu se to posouvá výš. A taky s kvalitním pozorovacím místem. Já jsem letos neopustil okolí svého bydliště, tak se ani náhodou nemohu dostat na Vicova čísla. Dokonce nemám žádnou novou kometu pozorovanou z Orlických hor. Většina je ze zahrady, 4 z kopce za naší vesnicí a jedna z Bělečka. Celkem mám zapsáno 13 nově pozorovaných vlasatic za rok 2022. Loni 17, takže je to slabší. I pocitově loňský rok považuji za slabší. Ani se mi nezdá, že mi vyloženě některá (v mých schopnostech) unikla. Prostě za lepším skóre se musí vyjet, jako to dělá Vic. Celkem jsem se dostal na 70 pozorovaných komet.
    A nejhezčí? Asi současná C/2022 E3 ZTF. K ostatním uvedeným finalistkám bych přidal další současnou C/2022 A2 PANSTARRS, ta mě mile překvapila.
    Na letošní rok se těším. Co jsem koukal, tak je několik slibných návratů. I když člověk nikdy neví, jak se povedou. ;-) A snad už konečně ulovím i 2P/Encke, která mi v roce 2017 trestuhodně unikla. Holt jsem zaplatil daň z nezkušenosti a laxnosti. ;-)
    PS: Díky za vyčerpávající přehled, good job!

  4. petr kahánek

    ta 8 mag. je sice dost ale naše zahrada sousedí s přesvětleným parkovištěm a ještě jsem pozoroval menším z dalekohledů SW 150/750. Jinak na AF tyto komety byly ve vláknu „slabé komety“.I tak jsem měl radost.Prvně jsem v r.1975 prošvihl WEST potom až za 20 roků jsem viděl Hale-Bopp a ještě jednu a nedávno krásnou Neowise.

  5. Vic

    Ta „ještě jedna“ byla zřejmě Hyakutake. Na ní jsem začínal. Takže jsi vlastně viděl všechny, co za něco opravdu stály. Tak to blahopřeji!
    Teď jen najít lepší pozorovací místo (a časem možná i větší kukátko).
    Každopádně vítej mezi kometáře! ☄☄☄☄☄

  6. petr kahánek

    K té Hyakutake musím ještě zareagovat.Koncem roku-tuším to byl 1996- bylo pořád škaredě snad měsíc. Zkusil jsem jet z odpolední jinou trasou přes kopec.To se mi vyplatilo,autobus vyjel nad inverzní vrstvu a já uviděl krásnou kometu s ocasem přes třetinu oblohy. Asi podobné divadlo které viděla moje babička v r. 1910…