Je srpen, přicházejí kometární žně! Pomalu se nám blíží další nov (16. 8.), tak se můžeme začít připravovat na pořádnou sklizeň. Abych mohl sepsat nové kometární okénko, zajel jsem si na skok pod lepší oblohu do Alp. A vyplatilo se. Ověřil jsem si, že v současné době můžeme malými amatérskými dalekohlídky do průměru zrcadla 500 mm pozorovat hned 22 komet. Které to jsou? Čtěte dál!
Když jsem se vloni na podzim vrátil z poslední alpské expedice, přemýšlel jsem, kam by se dalo jet další rok v létě. Protože u nás kolem letního slunovratu nenastává astronomická noc, je potřeba jet víc na jih, kde mají pořádnou tmu aspoň na pár hodin. Alpy už mám celkem projeté, tak co třeba Karpaty? „Je to sice delší, zato horší cesta“, řeklo by se. Ale to zdaleka není pravda! Však čtěte dál!
Kouzelné rumunské Karpaty
17. července nastává nejen nov, ale dočkáme se zde na Liberecku konečně i astronomické noci. A protože i počasí celkem spolupracuje (meteorologové slibují dokonce i tropické noci), je čas se podívat, co se děje na kometárním nebi.
Konec května a začátek června přinesl dlouhou sérii jasných nocí. Bohužel tou dobou rušil Měsíc. Nyní ale už mizí z nočního nebe a zdá se, že i počasí se chystá spolupracovat, tak je ideální doba na kometární přehlídku. Noci jsou však krátké a ne tak tmavé (a navíc i dost studené), ale to by nás nemělo od pozorování odrazovat. Bohužel červnová nabídka je podobná té květnové. Jinými slovy: žádná sláva. Lepší to začne být až v druhé půli roku. Ale pojďme na to. Co tedy vlastně můžeme vidět nyní?
Několik slušnějších nocí v poslední době mi umožnilo udělat přípravu na květnové kometární okénko. Nov nastává sice až 19. 5., ale už nyní je dobré vědět, co je na obloze k vidění. A budu upřímný, není to tentokrát žádná sláva.
Další novoluní nastává 20. dubna a doufejme, že přinese konečně i pěkné počasí. Zatím to moc nevypadá, ale ještě bude týden na to, aby se pořádně vyčasilo. Čekání na dobu, než bude Měsíc vygumován z oblohy, si zkrátíme pravidelnou dávkou informací o aktuálně viditelných kometách. (Pokračování textu…)
V rámci Klubu astronomů Liberecka je již řadu let oblíbenou kratochvílí během březnového novoluní absolvování klasického Messierova maratonu. Tak se říká akci, kdy se během jedné noci pozoruje co nejvíce deepsky objektů z katalogu Charlese Messiera. Nepsanou metou je obvykle alespoň stovka zářezů z oficiálních 110. V rámci KaLu jsme pro zakulacení k těm stodeseti přidali ještě M111, tedy dvojitou otevřenou hvězdokupu χ a h Persei. Tu určitě slavný francouzský astronom také pozoroval, tak by tam rozhodně měla také patřit.
Je tu jaro, je tu nov a přichází i nové Kometání okénko. Chtělo by to už jen nějakou hezkou čistou noc na samotné pozorování, abychom jen neteoretizovali. Naštěstí jsem měl možnost strávit pár dní mimo naší kotlinu pod jasnou oblohou, tak můžu zatepla referovat, jak na tom v březnu komety jsou.