Poměrně nečekaně se objevila na Spaceweather.com předpověď spršky meteorů z jinak ne nijak aktivního roje Alfa Monocerotid. Přes velmi nepříznivé počasí a negativní předpověď, která zrovna nad ránem modelovala i na Frýdlantsku dočasně zataženou oblohu, jsem vyrazil k obci Krásný Les, protože by mi bylo líto to nezkusit, zvláště když se mělo po rozednění zase vyjasnit. Co kdyby to přišlo dřív..
Konec dubna je u nás nejkrásnější období roku. Kvetou stromy, všechno se zelená a když se udělá týden jasno jako letos, je to opravdu nádhera. Sníh je už pryč, noci jsou ještě celkem dlouhé a hlavně už docela teplé, takže je to paráda i pro amatérské astronomy. Po dlouhém jarním půstu od lednových Kvadrantid se začíná konečně dít i něco zajímavého na nebi meteorářském. Jsou tu totiž Lyridy!
Počátek ledna přinesl bohatou sněhovou nadílku a zataženou oblohu, tak by se mohlo zdát, že se nepozoruje. Opak je ale pravdou. Jen se musí za jasnou oblohou cestovat. A zemí zaslíbenou nejsou v těchto dnech polské Jizerky ani Frýdlantsko, ale Podkrkonoší. Naše nejvyšší hory dělají bariéru proudění od severu a v jejich stínu se dělají díry s jasným nebem. Takže bylo možné během tohoto novu spáchat hned dva allnitery, tedy hezky česky pozorovat hvězdy dvě noci od večera až do rána. (Pokračování textu…)
I když druhá noc nebyla jasná, ba místy bylo skoro zataženo, vyplatilo se ji využít k pozorování Perseid. Ukázalo se, že maximum opravdu nastalo o noc později, přeně, jak předpovídali. Na meteory se nemuselo čekat tak dlouho a i mezi sprškami byly pauzy jen výjimečně více než pět minut.
Pokud bych to měl vzít okem pozorovatele pod oblačností na severu Čech, pak maximum subjektivně nastalo mezi druhou a třetí letního času, kdy jsem každých 10 až 15 minut napočítal 10 Perseid a vrcholem bylo, když mezi 2:33 a 2:43 bylo z deseti Perseid osm velmi jasných, až jedna by se dala řadit mezi bolidy, žel ta zrovna spadla za hustými oblaky (viz foto níže).
Den a noc na Jizerce, vydařená akce u Muzea Jizerských hor byla pouze předstupněm další, protože noc ještě nekončila a tak jsme se přesunuli k parkovišti na Mořině za vidinou o několik stupňů teplejšího povětří. Upřímně, moc teplo nebylo, střeží kolem pěti stupňů, ale obloha byla perfektní a Perseidy výrazně převažovaly ve spatřených meteorech. Jako obvykle nechybělo několik jasných kusů a opět padaly pěkně ve sprškách několika kusů v pár desítkách sekund s delšími pauzami. Dojem z noci byl výborný, ale podle počtu Perseid bylo patrné, že maximum je ještě přede dveřmi.
Typicky už týden před maximem lze spatřit meteory z roje Perseid. Na tom není nic překvapivého, ale poslední jasnou noc ze 6. na 7. srpna 2018 jich padalo podezřele mnoho. Pozorovali jsme sice i jiné meteory, ale Perseidy v celkovém spatřeném množství meteorů převažovaly v počtu asi 2:1. Navíc někdy šlo o jasné kusy, které se i zachytily fotograficky a během noci padly i nejméně dva bolidy, které pak zanechaly stopu. Níže je tedy to nejlepší z uvedené noci.
Každým rokem v době kolem 6. května vrcholí aktiuvita meteorického roje Éta Aquarid. Ačkoliv zdaleka nedosahuje hodinových frekvencí jako populární Geminidy nebo Perseidy, jde o můj nejoblíbenější roj.
Nakonec to vyšlo! Ani jsem už nedoufal. Po poledním přepočtu polského modelu vzal za své plán vyrazit zase k našim severním sousedům, ale na druhou stranu svitla naděje, že by mohlo být jasno dole v kraji. Reálná data z družice MSG ukazovala díry v oblačnosti kolem Boleslavi, tak jsem neváhal, sednul do auta a vyrazil tím směrem.