V posledních týdnech zažíváme zvýšenou sluneční aktivitu, což se projevuje i výskytem pěkných skvrn. A protože pozorování a fotografování fotosféry není moc složité, zdokumentoval jsem velkou skupinu skvrn, která se na slunečním disku vyskytla. Pozoroval vždy jsem doma na zahradě v Jablonci nad Nisou, obvykle ráno nebo dopoledne, kdy bývá lepší seeing.
Sváteční nedělní ráno mne z postele vytáhl zpěv opeřenců na zahradě, tak jsem jej zasvětil birdwatchingu. Když vystoupalo Slunce výše nad obzor, nahradil jsem terestrický hranol v malém refraktoru 90/500 mm Herschelovým helioskopickým a místo do korun okolních stromů jej namířil na žhnoucí kouli, která již pěkně hřála. Užívaje zvětšení 38x a 55x jsem se pokochal pěknou velkou skvrnou u okraje disku s mohutným aktivním okolím. Na disku byla i řada drobnějších skvrnek. Triedrem jsem bez problémů nalezl na modré obloze také Venuši.
Očekávané aktivní oblasti, které se nacházely na odvrácené polokouli Slunce, se konečně vrátily a my tak můžeme zkontrolovat, jak to zde vypadá se skvrnami a aktivitou. A Slunce nezklamalo. Objevily se tři větší skvrny ve dvou aktivních oblastech a už jsme se dočkali i silné erupce. Snad ne poslední. Mezitím majitelé h-alfa dalekohledů mohou sledovat množství protuberancí prakticky po celém obvodu slunečního kotouče.
Kromě večerních pozorování láká jasné počasí o víkendu také k pohledu na Slunce. Dnes před polednem jsem sledoval asi 30 minut fotosféru pomocí 6″ APO refraktoru s Herschelovým hranolem. Seeing byl celkem slušný a tak stonásobné zvětšení ukázalo krásné detaily v mohutné skupině drobnějších skvrn (2965). Pokusil jsem se mobilem o rychlou dokumentaci… (Pokračování textu…)
Na konci roku 2021 se nám s podařilo dvojí pozorování Slunce. Já jsem použil fólii Baader a teleobjektiv 135 mm. Antonín Vřešťál z Turnova fotil 30. 12. dokonce jen přes mlhu, která filtrovala sluneční světlo tak akorát, že žádný filtr nebyl potřeba.
Slunce přes mlhu 30. 12. 2021. Foto: Tonda Vřešťál
V sobotu dopoledne jsem sledoval sluneční fotosféru 6″ APO refraktorem s herschelovým hranolem. Nedaleko středu kotouče se nacházela pěkná skupina skvrn, tak jsem pořídil dokumentační snímek mobilním telefonem za okulárem. Celkový pohled je snímán za 31mm TV Naglerem a detail za 13mm TV Ethosem. Zkusil jsem velkou skvrnu vykoukat i pouhým okem (přes folii Baader), něco jsem tam tušil, ale 100% jsem si jistý nebyl. Následující nedělní dopoledne již byla skvrna spolehlivě vidět i bez dalekohledu jako nepatrná tečka u středu slunečního disku. Z noci jsem měl na AZ montáži posazený SCT C11, tak jsem na něj nasadil sluneční filtr a přes 40mm plösl pořídil opět snímek mobilem. Oproti včerejšku přibyly dvě další drobné skvrnky (na snímku označeny šipkou).
Aleš mě pozval na okuk Slunce a jeho skvrn. Důvodem byl test TS PhotoLine 150 mm (APO dublet). Čočkové dalekohledy mají prostě něco do sebe a tak je dobré mít jeden ve sbírce. K velkému dobsonu je to vynikající doplněk. Stejně jako já mám na focení 10cm čočkový WO FLT98 a zrcadlový 20cm Orion CT8. Zkrátka jsme si oba udělali v poslední době radost a věříme, že to poznáte i na našich snímcích. Zde je ochutnávka slunečních skvrn kamerkou QHY5-III224C, kterou jsem měl zrovna po ruce. Širší záběry jsou v ohnisku 1200 mm, detaily s Powermate 2× (2400 mm).
Velkou skvrnu, která je momentálně na Slunci lze bez problémů vidět pouhým okem (s použitím vhodného filtru samozřejmě) jako malou černou tečku nedaleko okraje slunečního disku. V dalekohledu pak ukáže krásnou strukturu. Dnes před polednem jsem se pokusil situaci zachytit fotograficky, ale seeing byl dost mizerný – obraz v okuláru pulsoval a chvílemi se úplně rozmazával. Ještě zítra (tj. v neděli) by měla být skvrna dobře vidět, tak ji nepropásněte…