Počasí se konečně umoudřilo. Sláva! Však už bylo načase! Máme tu březnový nov a s ním i pravidelný kometární přehled. Nabídnout můžeme dobrou dvacítku vlasatic, které se dají vizuálně pozorovat amatérskou technikou, jak jsem se o tom na vlastní oči mohl přesvědčit během minulých mrazivých nocí.
Hned první únorový den nastává nov, ale co je to platné, když počasí dlouhodobě nespolupracuje a jasné nebe je silně nedostatkovým zbožím. Za hvězdnou oblohou musíme cestovat někdy i stovky kilometrů, abychom mohli aspoň něco spatřit. Pojďme si přesto stručně povědět, co se děje nad mraky na kometárním nebi.
Na večerní obloze spatříme z velkých planet v první polovině února již pouze Jupiter. Saturn je v konjunkci se Sluncem a tedy nepozorovatelný. Ráno nízko nad jihovýchodem je vidět Venuše a Mars. Při troše štěstí i Merkur. Na večerní bezměsíčné obloze si určitě nenechte ujít čtveřici jasnějších komet.
Mapku v PDF stahujte zde: skymap_02-2022
Aleš mě vytáhl nad Alšovice a tak jsme zde 21. ledna společně zkontrolovali nejjasnější komety současné oblohy, tedy 19P/Borrelly a 104P/Kowal na jihozápadě a C/2019 L3 (ATLAS) a 67P/Čurjumov-Gerasimenko nad východem. Používali jsme Somet Binar 25×100 a newton Orion CT8 (20/900) s Paracorrem. Ve dvacítce velmi dobře vynikly obě kometky nad jihozápadem až při zvětšení 125× (při menším 40násobném to nebylo úplně ono, byť byly dobře patrné). V binaru byly všechny docela špatně viditelné a třeba 67P už byla vidět jen bočním pohledem.
Vždycky mě nepřestává fascinovat, kam se posunuly možnosti snímání mobilem. A tak jsem po skončení pozorování Měsíce krátce po první čtvrti (10. 1.) pořídil několik snímků mobilem Xiaomi Mi8 Lite za okulárem Hyperion 8 mm. Ke krajům sice vznikla barevná vada, ale detaily jsou i tak pěkné. Odpovídají zhruba snímkům v primárním ohnisku 30cm dalekohledu na Kleti (f4500mm) na film zrcadlovkou kolem roku 2000. Dnes stačí přiložit mobil za okulár na dalekohledu o průměru i méně než 10 cm (dnes použitý WO FLT98).
První kometární okénko roku 2022 je zde, i když tradiční lednové počasí nedává mnoho nadějí, že by se něco z toho, co bude dále uvedeno, dalo během novoluní pozorovat. Pojďme si alespoň zrekapitulovat, co by se dalo vidět, kdyby se přeci jen vyjasnilo.
Je tu Silvestr, pojďme bilancovat. Přinášíme tradiční ohlednutí za uplynulým rokem z pohledu zuřivého pozorovatele komet. A opět vyhlásíme vlasatici roku. Asi všichni víme, která to bude, ale vezměme to jako obvykle hezky popořadě po měsících.
Vstupujeme do nového roku 2022 a navzdory stále trvající pandemii Covidu-19 nás čekají i příjemné zážitky v podobě zajímavých astronomických úkazů. První polovina ledna patří hlavně Merkuru, který je 7. 1. v celkem výhodné východní elongaci. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v první lednové dekádě, kdy má planeta zápornou jasnost a je relativně vysoko nad obzorem. Pomalu nám také končí viditelnost velkých planet, které nám od léta dělaly společnost na večerní obloze. Zatímco Jupiter se ještě pár týdnů na večerním nebi udrží, Saturn již spatříme pouze počátkem ledna nízko nad jihozápadním obzorem. Uran je viditelný většinu noci v Beranu, Neptun večer nad jihozápadem ve Vodnáři. Na ranní obloze nad jihovýchodem za svítání nalezneme Mars a koncem ledna se k němu po dolní konjunkci se Sluncem přidá i Venuše. Meteorický roj Kvadrantidy má letos předpovězené maximum na večer 3. ledna. Krátce před tím je Měsíc v novu, tudíž nastávají ideální podmínky pro pozorování celou noc. Po krásné prosincové vlasatici C/2021 A1 (Leonard), můžeme v lednu pomocí menšího dalekohledu pozorovat tři komety – staré známé C/2019 L3 (ATLAS) a 67P/Churyumov-Gerasimenko a na výsluní se nám dere také další relativně jasná “triedrová” kometa 19P/Borrelly.
Mapku v PDF stahujte zde skymap_01-2022
