Astronomické události

Předmluva: Ačkoliv tu v poslední době máme o kometách příspěvků více než dost, nedalo mi to a u příležitosti pozorování 100. komety jsem se rozhodl sepsat takové malé ohlédnutí do minulosti. Při přípravě článku jsem pak zjistil, jaké bohatství v sobě ukrývají skvělé MaGovy Události. Díky poctivým záznamům od konce minulého století jsou již dnes úžasnou klenotnicí našeho Klubu astronomů Liberecka. Odkazy proto vedou hlavně na původní web, protože, jak jsem zjistil, MaG pozoroval (a fotil) nezávisle v Jablonci ty samé komety, co já sledoval tehdá z Malé Skály…

☄☄☄

Byly to zřejmě právě komety, které odstartovaly můj zájem o astronomii. A to nejen ty, které jsem pozoroval, ale dokonce i ty, které jsem nikdy neviděl. Začalo to návratem legendární 1P/Halley v roce 1986…

Přestože návrat vlasatice s číslem jedna nebyl toho roku tak pompézní jako o 76 let před tím, spustilo to bezesporu moji astronomickou vášeň. Toužil jsem spatřit komety s ohonem přes půlku oblohy, o jakých mi vyprávěl tou dobou táta. Měl zřejmě na mysli slavnou kometu Ikeya-Seki z roku 1965 a asi vzpomínal i Bennettovu nebo Westovu kometu z počátku sedmdesátých let. Možná jsem viděl svoji první kometu ještě v kočárku. Našel jsem totiž po letech na půdě starý sešit se zmínkou o pozorování známé Kohoutkovy vlasatice.

Dobře si vzpomínám i na kometu Austin na jaře roku 1990. To jsem měl těsně před maturitou a zjistil jsem při tom, že se na astronomii dají dobře balit holky ♥.

Pak tu byla na přelomu roku 1992 a 1993 kometa Swift-Tuttle, na kterou jsem se jel podívat na hvězdárnu do Hradce Králové.

Definitivně jsem ale kometám podlehl až s příchodem famózní C/1996 B2 (Hyakutake) na jaře 1996. Tou dobou jsem si už psal deníček (spíše nočníček) a měl jsem kromě triedrů 10×50 a 20×60 i 100mm newtonův dalekohled f/10. Kometa byla ale vidět snadno pouhým okem vysoko nad hlavou. A měla překrásný a dlouhý chvost. Tak jsem se přeci jen dočkal!

☄ Hyakutake 27. 3. 1996 ☆ Foto: MaG

Necelý rok poté přišla další úžasná vlasatice konce minulého století – kometa Hale-Bopp (C/1995 O1). Ta vydržela na noční obloze o dost déle. V deníčku mám celkem 18 pozorování s mnoha kresbami od února do května 1997. Můj osud byl zpečetěn.

Na další jsem ale musel čekat až do roku 2000, kdy se ukázala kometa C/1999 S4 (LINEAR), které byla vidět v létě snadno triedrem i s pěkným ohůnkem.

O rok později se opět v létě objevila další hezky jasná (4,5 mag) lineárka – C/2001 A2 (LINEAR). Bohužel pozorování rušil Měsíc v úplňku, ale i tak byla v triedru pěkná. Zajímavé bylo, když se její jádro rozpadlo na dva kusy.

A aby těch „lineárních“ komet nebylo málo, mohli jsme pozorovat koncem roku ještě jednu – C/2000 WM1 (LINEAR). Dosáhla také slušné jasnosti kolem 4,6 mag.

Vzápětí ale zkraje roku 2002 přiletěla nádherná C/2002 C1 známá pod jmény Ikeya-Zhang. Ve svém největším lesku měla okolo třetí hvězdné velikosti, byla pozorovatelná snadno okem a rozvinula i dlouhatánský ohon. V záznamech jsem našel celkem 30 pozorování od konce února do začátku června. Hezké bylo, jak se začátkem dubna prosmýkla kolem galaxie M31.

☄ Ikeya-Zhang 4. 4. 2002 ☆ Kresba: MaG

Skoro bez povšimnutí tou dobou (konec dubna) zazářila ještě jedna jasná kometka. Tou byla C/2002 F1 (Utsunomiya). Byla to moje první kometa, kterou jsem vyhledal sám bez předchozího upozornění někoho v časopise nebo na Internetu jen podle publikované efemeridy. Narazil jsem na ni víceméně náhodou při pozorování Venuše a Plejád.

Přišly ale i první nezdary. Nepodařilo se mi třeba v srpnu 2002 ani na několikátý pokus odpozorovat ranní kometu C/2002 O6 (SWAN). Na další návštěvnici z Oortova mračna jsem ale nemusel dlouho čekat.

Hned v lednu roku 2003 se totiž objevily dvě. Nejprve to byla C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa), která byla vidět triedrem zvečera nízko nad západem, a vzápětí přišla ještě C/2002 V1 (NEAT). Z ní se vyklubala pěkná kometa (2,5 mag) i s ocáskem. U příležitosti této komety jsme uspořádali zřejmě první setkání jablonecké části tehdy ještě neexistujícího Klubu astronomů Liberecka.

První setkání s jabloneckými astronomy 12. 2. 2003 ☆ Foto: MaG

Neuběhly ani dva měsíce a na nebi se zjevila C/2002 Y1 (Juels-Holvorcem). Moc ale nezazářila a tento rok se už žádná další jasná neukázala.

Rok 2004 ale byl na pěkné komety bohatý. Hned v lednu se představila C/2002 T7 (LINEAR). Začátkem května pak jsem pak úspěšně vyhledal C/2004 F4 (Bradfield) a neúspěšně se pokoušel o C/2003 T3 (Tabur), načež se objevila parádní C/2001 Q4 (NEAT). Ta byla vidět snadno i pouhým okem a pozorovatelná triedrem byla ještě v srpnu, kdy se k ní přidaly ještě C/2003 K4 (LINEAR) a C/2004 H6 (SWAN). Na druhou z nich bohužel můj triedr 20×60 nestačil.

Rok 2005 začal opět slibně. Hned v prvních lednových dnech na mě vykoukla C/2004 Q2 (Machholz) a jen těsně při svém putování oblohou minula Plejády. Dočkala se i viditelnosti okem, ale to bylo pro tento rok vše.

V následujícím roce jsem zalogoval jen dvě komety. Nejprve na jaře triedrovou C/2006 A1 (Pojmanski) a pak na podzim i okem viditelnou C/2006 M4 (SWAN), která se přiblížila ke kulové hvězdokupě M13. Tou dobou jsem přecházel z papírové verze zápisků na elektronickou a letní období není pokryto v ani jedné z nich, přitom na obloze bylo určitě na co koukat, namátkou třeba 73P nebo 177P.

Pak už ale přišel rok 2007 a s ním i kometa století. Ano, mám na mysli C/2006 P1 (McNaught), která při záporné magnitudě byla vidět ještě za bílého dne. A i když vzápětí zmizela na jižní oblohu, kde sehrála nádherné divadlo, na takový zážitek se stejně nezapomíná.

V průběhu roku se představily i další. Ve svém logu jsem našel navíc třeba C/2006 VZ13 (LINEAR) nebo C/2007/F1 (LONEOS).

Ale to nebylo zdaleka pro tento rok vše! To nejlepší přišlo nakonec. Nečekaně totiž zjasnila 17P/Holmes! Slovy se to nedá popsat. Kdo nezažil, neuvěří. Pozorovali jsme její dramatický vývoj po outburstu od října do března. Byla to defacto první kometa, za kterou jsme s kolegy amatérskými astronomy z Jablonce a Liberce vycestovali, abychom ji spatřili, když doma počasí nepřálo. Tou dobou jsem disponoval mimo jiné už i 8″ dobsonem a triedrem 25×100.

☄ 17P/Holmes 31. 10. – 9. 12. 2007 ☆ Kompozice: MaG

A čas běžel dál…

Rok 2008 představil například komety 8P/Tuttle, 46P/Wirtanen, C/2007 W1 (Boattini), C/2008 J1 (Boattini), C/2006 OF2 (Broughton), 144P/Kushida nebo 29P/Schwassmann-Wachmann. Vesměs slabé, vhodné pro v tu dobu používaný 10″ dobson. Výjimkou byla jen C/2007 N3 (Lulin), která následující jaro pěkně zjasnila.

K ní se pak přidaly ještě C/2009 E1 (Itagaki), C/2009 F6 (Yi-SWAN), C/2008 T2 (Cardinal) a z periodických například 67P/Churyumov-Gerasimenko, 116P/Wild, 22P/Kopff nebo 217P/LINEAR. I triedrem viditelná byla C/2006 W3 (Christensen), ale nejlépe jsem si ji vychutnal nově pořízeným binarem 32×125. S tímto vybavením dostalo pozorování komet novou dimenzi, což se projevilo zejména na dramatickém zvýšení počtu pozorování.

V roce 2010 se kromě mnoha jiných zjevila i C/2009 R1 (McNaught), která dosáhla skoro hranice viditelnosti okem. Pak tu byla i triedrová C/2009 K5 (McNaught) a v druhé polovině roku pak i periodické 10P/Tempel a 103P/Hartley. Druhá zmíněná byla dokonce viditelná i bez dalekohledu. V listopadu se přidala ještě hezká C/2010 V1 (Ikeya-Murakami).

C/2009 P1 (Garradd) byla určitě kometou roku 2011 i 2012, i když viditelnosti pouhým okem nedosáhla. S 98 záznamy se stala jednou z nejpozorovanějších vůbec. Zároveň načala moji druhou padesátku. Zatímco ulovit 50 komet od Hyakutake mi trvalo dobrých 15 let, druhou padesátku jsem stihl za 3 roky. K tomu výraznou měrou přispělo pořízení 16″ dobsona v roce 2010. Zmínku určitě ještě zaslouží československá 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková viditelná snadno v triedrech.

☄ C/2009 P1 (Garradd) 27. 2. 2012 ☆ Foto: MaG

V roce 2012 jsme kromě nehynoucího Garradda naháněli i hezkou 96P/Machholz. Na podzim pak nečekaně zjasnila 168P/Hergenrother.

To už ale přišel kometární rok 2013, který přinesl mnoho krásných a jasných vlasatic. Byla to zejména C/2011 L4 (PanSTARRS) viditelná pouhým okem. Poprvé jsem ji viděl tehdá ještě slaboučkou už rok předtím, ale až v březnu po průletu kolem Slunce teprve ukázala svůj majestát.

V květnu se pak připojila neméně půvabná C/2012 F6 (Lemmon). Tou dobou se již ale dala pozorovat blížící se C/2012 S1 (ISON), ke které se na podzim připojily i 2P/Encke a C/2013 R1 (Lovejoy) a vytvořily tak hezkou ranní trojičku slušně jasných komet. K nim se nakonec přidaly ještě C/2012 X1 (LINEAR) a C/2013 V3 (Nevski) a měli jsme rovnou pětici! Ačkoliv ISON nakonec žádnou extra parádu nepředvedla, jelikož nepřežila průchod perihelem, Lovejoyka ji směle zastoupila, když byla nakonec viditelná snadno i bez dalekohledu.

☄ C/2011 L4 (PanSTARRS) 16. 3. 2013 ☆ Foto: Aleš Majer

A letošní rok máme jistě všichni ještě v paměti. Dostat se do klubu stovkařů dalo docela zabrat. Komety mě za ta léta nikdy nenudily, naopak mě mnohokrát velmi potěšily. Kýžené mety bylo dosaženo, ale tím nic nekončí. Jedeme dál! Komety tu budou stále. Další se již blíží ke Slunci… Druhá stovka je přede mnou. S chutí se do ní zakousnu!

Vic KaL ◊!

Vloženo: Středa, 31 prosince, 2014 , 12:00 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.